Ne každá akce stojí na programu. Někdy rozhoduje místo. Retreat Butterfly Effect, který se na začátku června odehraje v jihočeském House Oskar, ukazuje, jak silně může architektura ovlivnit to, jak se cítíme. A proč má smysl na chvíli ubrat.
Některé domy fungují jen jako kulisa pro život. Jiné ho dokážou zpomalit. House Oskar patří spíš do druhé kategorie. Není to dům, který vás ohromí na první pohled okázalostí. Spíš vás nutí vnímat věci jinak. Nejspíš to je i důvod, proč se tu konají akce zaměřené na osobní rozvoj, relaxaci, sebepoznání, jógu, meditaci apod. Jednou z nich je i jednodenní retreat Butterfly Effect neboli efekt motýlích křídel. Je to pojem z teorie chaosu a říká, že i malá bezvýznamná změna může mít obrovské následky v budoucnu.
House Oskar navrhl architekt Jan Žaloudek jako místo pro vlastní rodinu, ale zároveň i jako prostor pro sdílení. Stojí v jihočeské krajině v bývalé zámecké zahradě, kde zůstaly staleté stromy, kamenná zeď i torzo barokní stodoly. Na první pohled připomíná tradiční venkovský dům. Má podélný tvar a sedlovou střechu. Když se ale podíváte blíž, zjistíte, že pracuje s detaily, jaké běžné stavby nemají. Perforované zdivo propouští světlo i vzduch, výklenky odkazují na barokní architekturu a interiér drží minimalistickou, klidnou linii. Právě tenhle přístup zaujal i odbornou veřejnost. Dům získal hlavní ocenění v soutěži Interiér roku, kde porota ocenila jeho odvahu, práci s kontextem i respekt k okolní krajině.
Nákupní tipy
reklama
Architektura a požitek v jednom
Butterfly Effect na první pohled zapadá do trendu takových akcí. Rozdíl je v tom, že tady program nepřebíjí prostor, naopak ho doplňuje. Akce se koná 6. června a stojí na pěti pilířích: jídle, pohybu, psychice, vůních a práci s tělem. Nemusíte stihnout všechno. Den si máte především užít a prožít naplno a dům tomu výrazně pomáhá. Je navržený tak, aby se dal otevřít do krajiny, nebo naopak uzavřít a vytvořit klidný, skoro meditativní prostor. Na první pohled možná retrat působí jako něco, co se týká spíš osobního rozvoje než bydlení. Ve skutečnosti se ale obě věci prolínají víc, než si připouštíme. Prostor, ve kterém žijeme, má přímý vliv na to, jak se cítíme. Nejde o velikost ani o množství věcí. Spíš o to, jak je interiér poskládaný, pracuje se světlem nebo jak je vzdušný. Podobné zkušenosti často vedou k tomu, že člověk začne přehodnocovat vlastní domov. A nejde rozhodně hned o velké rekonstrukce, spíš drobnosti. Člověk ubere věcí, více otevře svůj domov a vpustí do něj světlo.
