V posledních letech zahrádkáři stále častěji slýchají doporučení: mulčovat – keře, květiny i zeleninu. Přibývají léta s častějšími suchy a výkyvy počasí a mulčování je nejjednodušší způsob, jak udržet záhony vlhké bez neustálého zalévání. Mulč ale pomáhá nejen proti suchu. Mulčuje se kůrou, slámou, posekanou trávou a také listím, kterého budeme mít v nejbližší době na zahradách přebytek.
Na zahradě plné vzrostlých listnatých stromů na podzim bojujeme se záplavou listí, tak proč ji nevyužít jako užitečný mulč? Opadané listí dávejte na záhony a k rostlinám během října a listopadu, ještě než půda zmrzne. Je to nejpřirozenější a nejlevnější způsob, jak je přes zimu ochránit. Ne všechno listí se však jako mulč hodí. To z ořešáku obsahuje látku juglon, která může brzdit růst některých rostlin. V malé míře nevadí pod keře a stromy, ale nedávejte ho na zeleninové záhony. Vůbec nepoužívejte to napadené nemocemi (např. skvrnitost, padlí nebo strupovitost), spóry hub by na záhoně mohly přezimovat.
Ještě předtím, než listí na záhony a ke keřům dáte, je vhodnější ho podrtit (zejména velké listy z dubů a javorů). Nejjednodušší je ho přejet obyčejnou sekačkou na trávu. Nadrcené listí totiž drží lépe na místě, neodfoukne ho vítr a navíc snáz propouští vzduch i vodu. Nepoužívejte moc velkou vrstvu, která by přes zimu zadržovala příliš vlhkosti, což může způsobovat uhnívání kořenů. U stromů a keřů nechávejte kolem kmínku volný prostor. Jinak v hromádce listí vytvoříte ideální úkryt pro myši a hraboše, kteří mohou dřevinám okusovat kůru.
Kam s ním?
Jako izolace proti holomrazům se mulč z listí používá zejména na záhony s česnekem, tulipány nebo choulostivými trvalkami. U ovocných stromů a keřů, jako jsou rybízy, maliníky a angrešty ho rozprostřete v okruhu kolem kmínků. Ochrání jim kořeny před mrazem a zadržuje zimní vláhu. Použít ho můžete i k rododendronům, azalkám, hortenziím a dalším keřům. Listí je lepší používat mírně vlhké a můžete ho ještě překrýt pár větvemi chvojí. A pokud máte listí přebytek, vyrobte z něj tzv. listovku, která vám poslouží k mulčování i na jaře a v létě.
Foto: Pixabay
Větší listy, jako jsou třeba ty z javoru, je lepší před položením k rostlinám posekat sekačkou na menší kousky.
Jak na to
Listovka je vlastně rozložené listí. Na rozdíl od běžného kompostu však neprochází horkým kvašením. Rozkládá se pomaleji pomocí hub a mikroorganismů, čímž vzniká lehký, nadýchaný substrát s výbornou schopností zadržovat vodu a zlepšovat strukturu půdy. Nejlepší listí na ni je to z bříz, líp, dubů, buků, ovocných stromů, javorů a lísek. Opadané listí shrabejte a nacpěte do obyčejných černých plastových pytlů na odpadky. Můžete k němu přidat i trochu posekané trávy a také jej předem přejet sekačkou, aby se rychleji rozkládalo. Je-li listí suché, důkladně ho pokropte vodou. Nacpané pytle pak pevně zavažte a propíchněte je na několika místech vidlemi, aby vznikly větrací otvory. A pak už je jen naskládejte do stínu, někam, kde nebudou příliš na očích. Pokud se vám metoda s pytli nelíbí, můžete si na listovku vyrobit koš z kůlů obehnaných pletivem. Do něj listí budete pěchovat a průběžně prolévat vodou. Za rok získáte částečně rozloženou listovku, která je perfektní jako podzimní i jarní mulč a za roky dva bude listovka hotová. Listí se promění na tmavou, jemnou zeminu, která je ideální jako příměs do výsevních substrátů, pro pokojové rostliny nebo k vylepšení těžkých jílovitých i písčitých půd.
I hotovou listovku můžete používat jako mulč. Na jaře funguje jako skvělý start pro klíčení rostlin. Na rozdíl od kůry nebo slámy má jemnou strukturu, která nezabraňuje prorůstání mladých výhonků a semen. Vytváří na záhonech jemnou vrstvu, která zabraňuje rychlému vysychání půdy při jarním slunci a větru. Zároveň dodá půdě užitečné bakterie, které podporují příjem živin pro kořeny. Také lehce izoluje a chrání mladé vzcházející rostlinky před jarními přízemními mrazíky. Po výsadbě sazenic rajčat, paprik nebo salátů nasypte kolem stonků 2 až 3 centimetry vysokou vrstvu. Také po výsevu mrkve, petržele, salátů či ředkviček můžete semínka v řádcích místo běžné zeminy lehce zasypat právě jemnou listovkou. Funguje dobře i jako mulč pro jahodníky a hodí se ke kyselomilným trvalkám a do truhlíků a květináčů.
Doporučujeme
reklama
Proti horku i plevelům
V létě pak znovu sáhněte do zásob s hotovou listovkou, abyste u rostlin udrželi vlhkost a ochránili kořeny před přehřátím. Vrstva listovky zabraňuje rychlému odpařování vody a brání i růstu plevele. Ale pozor, v horkých dnech listovku dávejte vždy na důkladně prolitou půdu (ideálně po dešti nebo po vydatné zálivce), abyste vlhkost pod vrstvou uzamkli. Jak vidíte, spadané listí na zahradě nemusí být jen otravná podzimní práce a zbytečný odpad, ale pro vaše rostliny je zároveň velmi cenný poklad.
