Funkcionalistická legenda v Praze na Barrandově se dočkala své obnovy: Indiánská loď znovu září

Vila byla postavena podle návrhu významného českého architekta Vladimíra Grégra, který byl vnukem známého novináře a politika. Dříve patřila diplomatovi Růžičkovi. Postavena byla ve funkcionalistickém stylu a má výrazné rustikální prvky, včetně kónických obvodových stěn, hrubé škrábané omítky a dřevěných obkladů. Úpravy zahrnovaly hlavně očistění stěn od necitlivých nánosů z 80. let, zvýraznění architektonických detailů a unikátních prostorů. Cílem bylo, aby domu zůstala jeho identita a kvalita, ale aby zároveň i splňoval požadavky moderní doby. Jde o podélné těleso nacházející se na jihovýchodním svahu Barrandova, rovnoběžně s Barrandovskou ulicí. Všechny obytné místnosti přitom směřují do zahrady, zatímco technické místnosti a chodby jsou naopak orientovány severozápadně do ulice. „Během projektu jsme se snažili zachovat vše důležité a odstranit vše nepotřebné. Cílem projektu bylo zachovat identitu a kvalitu domu a zároveň reagovat na potřeby současné doby,“ vysvětlují architekti.

Respekt k původnímu konceptu

Pro svou jedinečnost byl dům prohlášen za kulturní památku. Z tohoto důvodu byly veškeré úpravy provedeny s maximální úctou k originálu, ať už jde o zvolené barvy, nové omítky, pečlivé repliky oken s repasovaným kováním až po zachování dřevěných prvků z tmavě mořeného dubu. Pro příklad truhlář, který pracoval na oknech, byl na místě více než rok a každé okno si s sebou odvezl do dílny a vracel se s úchvatných kouskem k nerozeznání od originálu. „K rekonstrukci jsme přistoupili na základě našich zjištění a s ohledem na zlepšení kvality vnitřního prostředí. Úpravy spočívaly ve výměně původní střešní konstrukce za moderní, přidání 5 cm tepelné izolace na fasádu a kombinaci hydroizolace a dalších technologických opatření zajišťujících využitelnost podzemních prostor, což dříve nebylo možné. Zároveň jsme provedli energetické a ekonomické studie. Ty stanovily, že pro vytápění a ohřev vody by byl nejúčinnější plynový kotel. Vytápění je zajištěno podlahovým vytápěním v kombinaci s trubkovými radiátory, které přispívají k jedinečnému charakteru interiéru. Do sklepa byla umístěna klimatizační jednotka, která by měla zajišťovat trvalé větrání v případě pronikání vlhkosti zvenčí.“

Vila jako místo pro život

Pro dům byly charakteristické kuželovité vnější stěny, hrubě česaný štuk a dubová okna. Štukový design byl bohužel značně poškozen a navzdory velkému úsilí jej nešlo opravit a bylo nutné ho vyměnit. Naštěstí se podařilo najít řešení, které bylo téměř identické s originálem. Další na řadě byl interiér. Ten trpěl mnohým nepůvodními zásahy jeho majitelů z druhé poloviny 20. století. „Snažili jsme se tyto naplaveniny odstranit, abychom zdůraznili původní velmi jednoduchý, ale působivý koncept. Změny původní dispozice byly s ohledem na současné funkční potřeby minimální.“ V srdci domu je umístěn vyvýšený obývací pokoj s krbem a klavírním prostorem. S ním je propojena jídelna a bývalá knihovna. Ta nyní slouží jako ložnice. Veškeré obytné prostory jsou přístupné z chodby, takže případný personál nijak neruší obyvatele domu. V prvním patře mají majitelé k dispozici tři ložnice, přibyla nová pánská koupelna. Dříve neobyvatelný byl suterén. Nyní je odvlhčen a je možné ho naplno využívat. Proto zde vznikly dvě šatny, technické místnosti a zázemí pro případný personál. „Charakteristický design celého domu podtrhují dřevěné prvky, převážně z tmavého mořidlového dubu. Podařilo se zachovat prvky odkazující na americkou inspiraci, jako jsou velké posuvné dveře se vzácným kováním „jejektor“, unikátní zábradlí, detaily krbu nebo okenních rámů. Kvalita rekonstrukce nespočívá v nějakých závažných inovacích, ale v pokoře, s jakou jsme přistoupili k původnímu návrhu. Snažili jsme se zachovat krásu a historickou hodnotu domu a zároveň naplnit současné estetické, funkční a technické požadavky nezbytné pro plnohodnotný život domu a jeho obyvatel.“

Zdroj informací: archdaily.com