Stavět na Malé Straně znamená přijmout pravidla místa, kde se stavělo už před staletími. Novostavba bytového domu s galerií v ulici Tržiště ukazuje, že i současná architektura může působit přirozeně, bez rušivých gest a díky práci odborníků z ateliéru Ladislava Lábuse dokonale zapadnout do historického konceptu. Výsledkem je dům, který nesoutěží s okolím, ale stává se jeho součástí.
Na místě bývalé dílny, ukryté za historickou zdí a zarostlou zahradou, dnes stojí bytový dům s galerií, který propojuje bydlení s uměním. Architekti Ladislav Lábus, Lukáš Grasse a František Košař navrhli stavbu, která nevystupuje do popředí, ale pracuje s proporcemi, materiály i světlem tak, aby respektovala charakter Malé Strany. Museli pracovat velmi citlivě v takovém prostředí. Tak, aby každý zásah byl promyšlený a s velkou dávkou pokory. „Chtěli jsme navrhnout dům, který nebude dominantou, ale přirozenou součástí svého okolí, a přitom bude naplňovat současné požadavky na kvalitní bydlení,“ vysvětluje architekt Ladislav Lábus. Právě tahle věta vystihuje celý projekt. Jde o hledání rovnováhy mezi historií a současností.
Tvar domu vychází z nepravidelného pozemku, který v půdorysu připomíná písmeno D. Zaoblená fasáda se vine kolem stavby a přirozeně reaguje na historickou obvodovou zeď. Uliční část působí uzavřeněji, zatímco směrem do zahrady se dům otevírá do teras a lodžií. Základ konstrukce tvoří zděné stěny z cihelných bloků Porotherm, které architektům umožnily pracovat s tradičním materiálem v současném kontextu. Stropy z pohledového betonu s otiskem prken dodávají interiéru strukturu a kontrast k dubovým podlahám. „Hledali jsme symbiózu přítomnosti s historickými hodnotami,“ říká Lábus. To se promítá i do střechy. Kombinace pochozích teras a pultové střechy s tradiční krytinou zachovává charakter typické malostranské zástavby.
V přízemí vznikl galerijní prostor přístupný ze zahrady. Uzavřenější charakter interiéru odpovídá potřebám výstav. Omezené denní světlo nechává vyniknout uměleckým dílům. Nad galerií se rozvíjí obytné části domu. První patro patří menšímu bytu orientovanému do klidného vnitrobloku. Druhé podlaží a podkroví tvoří mezonet, který pracuje s výškou i světlem. Obytné úrovně propojuje otvor v podlaze s pochozím sklem, díky kterému světlo proniká hlouběji do dispozice a působí vzdušněji. Velkou roli hraje i kontakt s exteriérem. „Světlo prostupuje domem i díky řešení prostoru schodiště s proskleným výtahem a proskleným stěnám orientovaným na terasy nebo do dvoupodlažní lodžie, které otevírají výhledy z interiéru směrem na okolní historickou zástavbu až po panorama Strahovského kláštera. Sledovali jsme současnou paralelu velkorysosti fasád palácových staveb na Malé Straně s velkým měřítkem plných ploch zdí a stavebních otvorů – zdvojených oken a velkých lodžií. Kontext s okolním prostředím je uplatněn rovněž v drobném členění objemů stavby pomocí obytných teras, reagujícím na měřítko historické zástavby,“ uvádí architekt.
Interiér domu z rukou Terezy Dvořákové stojí na střídmosti, která nechává vyniknout kvalitě materiálů i promyšlenému detailu. Betonové stropy s jemnou kresbou otisků prken působí syrově a autenticky, zatímco dubové podlahy vnášejí do prostoru potřebné teplo a rovnováhu. Hlavní roli tu ale přebírá schodiště. Jeho eliptická forma s lehkým ocelovým zábradlím se vine napříč domem jako tichý orientační bod. Na něj přirozeně navazují další prvky navržené na míru, od subtilního ocelového nábytku s tmavou povrchovou úpravou až po vestavěné knihovny nebo osvětlení. Prostor doplňují jemně strukturované štuky a velkorysá prosklení, která přivádějí světlo a otevírají výhledy do okolní zástavby.
Projekt nezůstal bez odezvy ani mezi odborníky. Získal Cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví a nominaci na titul Stavba roku 2024. Ve stejné soutěži zaujal i veřejnost, která mu udělila svou cenu v rámci Stavby roku hlavního města Prahy. Další uznání přišlo v podobě ceny Grand Prix Architektů 2025 v kategorii bytových staveb.
Stavba domu byla poměrně technicky náročná. Do úzké ulice nemohla vjet těžká technika a materiál se na místo dostával postupně po menších dávkách. Právě proto se osvědčila zděná konstrukce, se kterou se dalo pracovat flexibilně i ve stísněných podmínkách. Důležitou součástí projektu byla také obnova historické ohradní zdi. Ta se musela rozebrat a znovu vystavět z původních cihel. „Nová zeď má stejnou výšku i proporce jako původní a dotváří uzavřený charakter pozemku se zahradou. Dům za ní působí nenápadně a neruší okolní zástavbu, takže do prostředí Malé Strany zapadá zcela přirozeně,” uzavírá Lábus.
Zdroj: Autorský text, Architektonický ateliér Ladislava Lábuse, wienerberger.cz
Autorský text, Architektonický ateliér Ladislava Lábuse, wienerberger.cz
119 Kč
119 Kč
119 Kč
