Tři generace, jeden dům a 160 let starý dub. Úchvatná rezidence vznikla z touhy mít rodinu znovu pohromadě

Nikola Zatloukalová | 15/09/2026
Mohutný starý dub před domem nebyl překážkou, ale jedním z hlavních bodů návrhu, kolem kterého se architektura Canopy Residence doslova skládá
Foto: Robert Gomez

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Když pandemie uzavřela hranice a rodina zůstala rozdělena mezi Spojené státy a Indii, architektka Bhavani Singal začala přemýšlet o bydlení jinak. Výsledkem je Canopy Residence v texaském Austinu, dům pro tři generace, který staví na blízkosti, soukromí a každodenním společném životě. Pod jednou střechou tu žijí prarodiče, rodiče, dva chlapci i rodinný pes.

Canopy Residence má přibližně 418 metrů čtverečních a jeho autorkou je Bhavani Singal ze studia Workshop No. 5. Navrhovala ho pro vlastní rodinu, takže místo obvyklého seznamu požadavků od klienta řešila velmi osobní otázku: jak vytvořit rodinný dům, ve kterém budou tři generace opravdu spolu, ale nikdo nebude mít pocit, že přišel o svůj vlastní prostor.

Na jaře může váš trávník vypadat úplně jinak, když do něj teď na podzim schováte modřence a ladoňky
Na jaře může váš trávník vypadat úplně jinak, když do něj teď na podzim schováte modřence a ladoňky

Dům vznikl kvůli rodině

Impulzem se stala pandemie. Singal žila s manželem a dvěma syny ve Spojených státech, zatímco její rodiče zůstali v Indii. Dlouhé odloučení nakonec vedlo k rozhodnutí vytvořit nový domov, který podobné vzdálenosti alespoň v rámci rodiny odstraní. Rodiče se do Austinu přestěhovali a dům byl od začátku koncipován tak, aby společné bydlení nebylo kompromisem. Prarodiče mají vlastní část domu v jedné úrovni, zatímco rodina sdílí kuchyň, obývací prostor a řadu dalších místností. Vedle nich vznikla také menší samostatná stavba propojená krytým průchodem. Původně mohla sloužit právě rodičům, ti ale nakonec dali přednost bydlení přímo s ostatními.

Uprostřed všeho zůstal 160 let starý dub

Stejně důležití jako obyvatelé byli při návrhu také původní „obyvatelé“ pozemku. Dům se přizpůsobil vzrostlým stromům, nikoliv naopak. Zásadní roli hraje především přibližně 160 let starý dub, jehož kořenový systém se podařilo zachovat, stejně jako okolní skupinu pekanovníků. Střecha proto není jednoduchou souvislou plochou. Na několika místech se zvedá a rozevírá, takže dovnitř přivádí světlo, výhledy na oblohu a koruny stromů. Architektura místy působí téměř jako periskop namířený vzhůru. V každé části domu přitom světlo pracuje trochu jinak. Stromy zároveň nejsou pouze romantickou kulisou. V horkém texaském klimatu poskytují cenný stín a pomáhají snižovat přehřívání domu i pozemku.

Hlavní obytný prostor zaplavuje denní světlo, zatímco dřevo, kožená sedačka a barevná křesla mu dodávají teplejší, neformální charakter Foto: Robert Gomez

Rozpočet byl pevný. A právě to domu prospělo

Přestože jde o velkorysý rodinný dům, projekt nevznikal s neomezeným rozpočtem. Náklady měly zůstat pod hranicí 300 dolarů za čtvereční stopu, a omezení se proto stalo součástí architektonického konceptu. Místo drahých efektů se pracovalo s několika výraznými materiály, které se opakují napříč domem. Objevuje se zde dřevo, cihla, terakota, terrazzo i perforovaný kov. Výsledkem není sterilní luxusní vila, ale interiér, který působí zabydleně a v některých detailech odkazuje také na indické kořeny rodiny. Terakotové obklady u oboustranného krbu například připomínají tradiční indickou i portugalskou architekturu. Barvy se přitom architektka nebála použít ani v koupelnách. Jedna je laděná do výrazné modré, koupelna rodičů dostala teplé oranžové obklady.

Koupelna prarodičů byla navržena s ohledem na budoucnost, proto zde nechybí bezbariérová sprcha, madla ani dostatek prostoru pro pohodlný pohyb Foto: Robert Gomez

DIY: Staré dřevěné ramínko nevyhazujte. Za pár minut z něj uděláte poličku, která vypadá jako z designového obchodu
DIY: Staré dřevěné ramínko nevyhazujte. Za pár minut z něj uděláte poličku, která vypadá jako z designového obchodu

Kuchyň je skutečným centrem rodiny

Srdcem domu je velká kuchyň s ostrovem. Není určena jen k vaření. Zatímco Bhavani se svou matkou připravují jídlo, děti u stejného ostrůvku mohou dělat domácí úkoly. Pod kovovým schodištěm vzniklo další pracovní místo, které využívají chlapci i dědeček. Podobně fungují i další části domu. Knihovna slouží zároveň jako pracovna, zatímco herna, příjemná terasa nebo prostor u bazénu umožňují jednotlivým členům rodiny na chvíli zmizet ze společného dění. Právě možnost být spolu a zároveň se od sebe vzdálit je pro vícegenerační bydlení možná důležitější než samotný počet metrů čtverečních.

Na stáří se myslelo už při stavbě

Velmi nenápadně je do domu začleněna také bezbariérovost. Část určená prarodičům je kompletně v jedné úrovni a počítá s širšími průchody, sprchou bez schodu, madly nebo nižšími pracovními plochami. Nejde tedy o dodatečně přidané pomůcky, které by z prostoru dělaly „byt pro seniory“. Jsou součástí architektury od prvního dne. Dům tak může fungovat i ve chvíli, kdy se potřeby jeho obyvatel v dalších desetiletích změní.

Architektura: Workshop No. 5 / Bhavani Singal
Realizace: 2022
Lokalita: Austin, Texas, USA
Fotografie: Robert Gomez

Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?

Související témata dům USA bydlení

Nejčtenější články

Inspirace DIY: Staré dřevěné ramínko nevyhazujte. Za pár minut z něj uděláte poličku, která vypadá jako z designového obchodu

Novinky Retro kvíz: Dnešní děti by tohle do školy neoblékly. Vy si na socialistické módní hity ještě určitě vzpomenete Děti do školy

Poradna Velký sušák nemusí stát uprostřed obýváku. Do malých bytů se vrací řešení, které znaly už naše babičky

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Venkov a Styl