Není potřeba bourat všechno, aby dům působil jako nový. Architekti zachovali to nejcennější z původní dispozice a doplnili interiér o materiály, které mu dodaly klidnou eleganci. Výsledkem je bydlení, kde vedle sebe přirozeně fungují historické prvky i současný design.
Interiér je založený na velmi klidných barvách. Převládají teplé odstíny bílé, světlý dub a kámen. Místo výrazných odstínů přicházejí kontrasty prostřednictvím materiálů: tmavého kovu, kresby mramoru nebo několika kusů nábytku z tmavšího dřeva.
Hned za dveřmi se objevuje šachovnicová podlaha z mramorů Alpi Verde a Bianco Carrara. Je to jeden z nejvýraznějších momentů domu a zároveň prvek, který propojuje starší architekturu se současným pojetím interiéru. Na původní oválné okno ve vstupní části navazuje také nábytek vyrobený na míru. Obsahuje místo k sezení i vysoký úložný prostor, přičemž jeho tvary byly navrženy tak, aby charakter okna zůstal čitelný. V obývacím pokoji se pozornost soustředí na krb. Nové vestavěné police ho rámují z obou stran a nechávají vyniknout kamenné ostění. Nábytek zůstává záměrně jednoduchý, aby prostor nepůsobil přeplněně a hlavní roli mohlo hrát denní světlo, které přichází velkým arkýřovým oknem. Původní podlahu nahradil světlý bílý dub, který prochází hlavními místnostmi a celý interiér opticky sjednocuje. Díky němu působí i velké množství krémových a bílých ploch tepleji.
Schodiště ukazuje, jak propojit staré a nové
Jedním z nejzajímavějších detailů je schodiště. Původní zábradlí už nebylo v dobrém stavu, a tak dostalo novou podobu. Jednoduché černé kovové pruty kontrastují se světlým dřevem stupňů, zatímco okolní stěny doplňují klasické lišty a dekorativní rámy. Právě zde je dobře vidět princip celé rekonstrukce. Tradiční prvky nejsou kopírovány do posledního detailu, ale dostávají vedle sebe současnější protějšek. Černý kov působí čistě a graficky, dřevěné stupně ho změkčují a nové štukové členění pomáhá schodiště začlenit do původní architektury. Pod schody se podařilo ukrýt také malou toaletu. Dveře jsou navržené tak, aby navazovaly na obložení stěn a při zavření téměř zmizely. Uvnitř se znovu objevuje kámen, tentokrát v podobě výrazného umyvadla vytvořeného z jednoho masivního bloku tmavého mramoru.
Kuchyň si ponechala původní místo v zadní části domu. Nové uspořádání ale odpovídá dnešnímu způsobu používání – přibyl velký ostrov a přímé spojení s venkovní terasou. Světlé skříňky téměř splývají se stěnami a doplňuje je mramorová pracovní deska. Jednoduchou paletu narušují antracitové francouzské dveře, které vytvářejí jeden z mála výrazných tmavých akcentů v přízemí. Kuchyň díky tomu nepůsobí jako samostatná designová atrakce. Zapadá do zbytku domu a navazuje na světlé dubové podlahy, lišty i odstín stěn. Výraznější kresbu přináší především kámen. Podobně střídmá je jídelna. Velký dřevěný stůl doplňují tmavší židle a lehké papírové závěsné svítidlo. Minimum dekorací nechává vyniknout proporce místnosti a velké původní okno.
Doporučujeme
reklama
Koupelna připomíná klidný hotelový pokoj
V horním patře se nacházejí tři ložnice a dvě koupelny. Největší změnou prošla hlavní ložnice, ke které přibyla prostorná vlastní koupelna. Do ní vedou francouzské dveře s texturovaným sklem, které propouštějí světlo a současně zajišťují soukromí. Uvnitř se opakuje světlý mramor s výraznou béžovo-hnědou kresbou, použitý na dlouhé umyvadlové desce, stěnách i detailech sprchy. Dřevěná skříňka pod umyvadlem celý prostor zjemňuje a velká volně stojící vana má velmi jednoduchý tvar. Sprchový kout byl navržen s inspirací v butikových hotelech – je otevřený, vizuálně čistý a materiálově navazuje na zbytek koupelny.
Zdroj: autorský článek, Philip Hazan, v2com
Galerie: Původní dům skrýval obrovský potenciál. Architekti vsadili na chytré detaily a výsledek působí překvapivě luxusně
