Na prudkém svahu nad Cache Valley v severním Utahu vznikl dům, který se nesnaží kopírovat historické evropské sídlo. European Dreamin' si z evropské architektury bere spíš to, co nestárne: přírodní kámen, teplé odstíny cihel, vyvážené proporce a kvalitní řemeslné detaily. Uvnitř je ale všechno mnohem uvolněnější. Velká okna, otevřené obytné prostory, dřevo a klidná paleta materiálů vytvářejí současný rodinný dům, ve kterém má hlavní slovo světlo a výhled do krajiny.
Za návrhem stojí Liz Powell Design a zadání přišlo od mladé rodiny, která hledala místo pro každodenní život i odpočinek. Majitelka vede rychle rostoucí firmu zaměřenou na vývoj produktů a od domu chtěla především pravý opak pracovního tempa. Prostředí, kde se dá po příchodu domů zpomalit a kde výhled na hory není jen hezkou kulisou za oknem, ale součástí každého dne.
Název European Dreamin' odkazuje na evropskou architekturu, ale zároveň má působit lehce a neformálně. Ani interiér proto nevypadá jako replika venkovského sídla z minulého století. Tradiční vlivy se objevují v proporcích domu, kameni, cihle, tvarování střechy a důrazu na řemeslné zpracování. Uvnitř je však doplňují čistší linie, velkoryse otevřená dispozice a velké prosklené plochy. Dobře funguje hlavně práce s materiály. Místo množství ozdob dostaly prostor kámen, dřevo, na míru vyrobené truhlářské prvky a jemné povrchy v klidných odstínech. Interiér působí elegantně, ale nepřechází do okázalosti. Luxus nevytváří počet dekorací nebo lesklé povrchy, ale velikost prostoru, materiály a pečlivě provedené detaily. Celý dům se drží poměrně měkké a tlumené barevnosti. Díky tomu se jednotlivé místnosti nepřetahují o pozornost a mnohem víc vyniká pohled ven.
Foto: Jessica Parker
Největším problém se stal nakonec největší předností domu
Pozemek patřil k těm, nad kterými řada stavebních profesionálů kroutila hlavou. Extrémně prudký svah komplikoval samotnou výstavbu i návrh dispozice a zpočátku působil jako překážka, které by bylo jednodušší se vyhnout. Architekti se mu místo toho rozhodli přizpůsobit. Dům se proto postupně skládá do terénu a jednotlivé úrovně reagují na svah, místo aby se přírodní topografie násilně srovnávala. Tohle rozhodnutí ovlivnilo i interiér. Hlavní obytné místnosti dostaly výhled přes Cache Valley k okolním horám a velká prosklení vpouštějí dovnitř světlo po značnou část dne. Pohled na krajinu se mění s počasím, ročním obdobím a denní dobou, takže se stává jedním z nejsilnějších prvků domu. Z přední strany působí rezidence mnohem klidněji a uzavřeněji. Teprve směrem do údolí se otevře a ukáže svoji skutečnou velikost. Kontrast mezi nenápadnějším vstupem a rozlehlými výhledy v zadní části dodává domu příjemný moment překvapení.
V hlavních obytných místnostech není potřeba výhled ještě přebíjet výraznými barvami nebo množstvím nábytku. Stěny skla fungují skoro jako obrovské obrazy, jen se jejich obsah během dne neustále mění. Nábytek a vestavby proto zůstávají spíš klidným pozadím a prostor si udržuje vzdušnost. Otevřený půdorys odpovídá životu mladé rodiny. Společné místnosti na sebe plynule navazují a jejich velkorysost dovoluje být spolu, aniž by měl každý pocit, že sedí v jedné velké hale. Rozdělení jednotlivých částí obstarávají materiály, nábytek a architektura samotného prostoru místo množství příček. Důležitá je také návaznost na venkovní části domu. Obytné místnosti se otevírají směrem k terasám a okolní krajině, takže hranice mezi interiérem a venkem nepůsobí příliš ostře. Rodinný život může během teplejších měsíců snadno pokračovat venku a výhledy zůstávají součástí dění i při běžném vaření nebo odpočinku.
Zdroj: Liz Powell Design Foto: Jessica Parker
Galerie: Tenhle pozemek považovali za téměř nezastavitelný. Architekti z prudkého svahu udělali největší výhodu domu
