Nový život starého domu na Sázavě: Rodina potřebovala větší prostor, a tak vznikla přístavba, která otevřela výhledy i možnosti

Rodinný dům na břehu Sázavy byl postaven už na počátku 20. století. Od té doby několikrát proměnil podobu i využití. Po rekonstrukci a přístavbě v roce 2010 se stal plnohodnotným rodinným domem s výhledem do údolí, jenže jak léta plynula, jeho majitelé zjistili, že jim už neposkytuje dostatek prostoru. Zadání pro architekty tak bylo jasné. Zvětšit dům, aby nabízel více prostoru a zároveň vytvořit samostatný, vzdušný ateliér, který nabídne dostatek světla pro kreativní práci i klidné zázemí pro odpočinek. „Při hledání vhodného místa a objemu jsme respektovali klínovitý tvar pozemku, konfiguraci terénu, stávající vzrostlé stromy a ukázalo se, že je důležité, aby byl zachován výhled ze zahrady domu do údolí Sázavy a na vrchol Medníku,“ vysvětlují architekti z päivä architekti.

Architektura v rovnováze s krajinou

Autoři projektu přistoupili k přístavbě s velkým respektem k okolnímu prostředí. Pozemek má klínovitý tvar, jeho okraje lemují vzrostlé stromy a terén prudce klesá k řece. Důležité proto bylo zachovat výhled ze zahrady na údolí Sázavy a vrchol Medníku, a zároveň zachovat přirozenou návaznost stavby na původní dům. Nový objekt proto nevznikl jako klasické rozšíření, ale jako samostatně stojící stavba na pomezí lesa a zahrady, která je s domem propojena krytou terasou. Ta zároveň elegantně obchází vzrostlý dub, jenž se stal přirozenou součástí kompozice. Směrem do zahrady se přístavba otevírá velkými posuvnými okny, která rámují výhled do údolí, zatímco k původnímu domu se obrací uzavřeným nárožím. V interiéru se prostor rozšiřuje do výšky. Visutá galerie dodává místnosti rytmus a opticky zvětšuje její objem. Projekt je výjimečný i tím, že velká část stavby vznikla svépomocí. Odborná firma realizovala pouze založení stavby na mikropilotách, zatímco ocelový rám a navazující dřevostavbu postavil sám majitel. Díky tomu dům získal osobní charakter a díky tomu získalo tohle bydlení zcela jiný nádech, mnohem osobnější.

Dům, který dýchá a zapadá do okolí

Projekt ukazuje, že moderní architektura nemusí být v rozporu s přírodou. Přístavba působí lehce, přirozeně zapadá do svahu a díky použitým materiálům se stává součástí krajiny. V interiéru převažuje světlo, dřevo a klid přesně to, co od domova u řeky očekáváme. „Dům je obložen modřínovým opalovaným obkladem. Interiér stavby je zpracován ve smrkové biodesce s integrovaným nábytkem a úložnými prostory,“ uzavírají architekti. Výsledkem je minimalistický, ale útulný prostor, kde každý detail má své místo a funkci.

Zdroj: linka.news, paiva.cz