Dům pro houbaře vyrostl nedaleko Beskyd: Pro Lucii a Lukáše navrhli architekti kouzelný domov hned u lesa

„Když jsme kupovali pozemek v malé vesnici na půli cesty mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí, měli jsme jasno, že chceme nízký dřevěný dům co nejvíc propojený s přírodou, ale ani srub, ani roubenku. Spíše současnou stavbu, která bude nenápadná a s respektem k lokalitě,“ vypráví sympatická majitelka Lucie a pokračuje: „Jako malá jsem sem jezdila k babičce na prázdniny a mám to tady moc ráda, je tu krásná příroda. Oba jsme s manželem nadšení houbaři, takže lepší lokaci jsme si nemohli přát: z jedné strany zahradu lemuje potok a hned za ním je les, prostě nádhera.“ Zásadní pro Lucii s Lukášem byla spolupráce s architekty ze studia Klar, už na druhé schůzce a po obhlídce pozemku bylo rozhodnuto, jak bude dům vypadat. „Přestože šlo o poměrně velkou parcelu, 2162 m², zastavitelná byla jen její část,“ říká architekt Václav Kocián. „Ochranné pásmo lesa a obecní plynové zásobníky, které sice nejsou přímo pod pozemkem, ale dům od nich musí být 80 metrů daleko, v podstatě vyřešily jak jeho umístění, tak i tvar. Zároveň Lucie s Lukášem chtěli mít v domě vyčleněnou část pro hosty, kterou by později případně mohli proměnit na ‚vejminek‘ pro své rodiče,“ doplňuje. Architekti se rozhodli pro dva drobné jednopodlažní domky se sedlovou střechou, které budou rozevřené směrem k lesu. Konstrukci zvolili dřevěnou fošínkovou.

Mohlo by se vám líbit

Dům v Černošicích jako by vypadl z amerického filmu o blízké budoucnosti: Fascinující interiér plný moderního komfortu je splněným snem

Terasa, kterou si rodina užívá po celý rok

Dutiny konstrukce jsou vyplněné minerální vatou a zaklopené konstrukčními OSB deskami. Mezi křídly vznikl prostor s terasou a ochozy překrytými střechou, kde jde pobývat celoročně. „Snažili jsme se o snadno a částečně svépomocí zrealizovatelnou dřevostavbu s nízkými náklady na provoz, jak si přáli klienti. To se povedlo,“ říká architekt Václav Kocián. Větší křídlo funguje jako hlavní dům, v menším jsou kromě dětského pokojíku dva hostinské pokoje a koupelna. Oba domy jsou spojené společným vstupem. „Líbí se mi, že koncepce domu nahrává životu rodiny. Jsme společenští, máme rádi návštěvy a umíme docenit prostor na zábavu i soukromí. V interiéru jsem se snažila o náznak skandinávského stylu s důrazem na bílou, dřevo a přírodní textilie, slabost mám pro nádobí a designové doplňky,“ říká Lucie. Z prvního manželství má už dospělé dcery Marii a Terezii, které žijí kousek odsud se svými rodinami. „Když přijedou, mají tu připravené zázemí. S Lukášem máme devítiletou Laru a šestiletou Leu. Obě si dům i velkou zahradu maximálně užívají. Manžel vyrobil ze zbytků dřeva ze stavby vyvýšené záhony, ty jsou super, s holkama tam pěstujeme hrášek, bylinky, rajčata, hokaida… Zbudovali jsme i velké ohniště a hřiště na pétanque. Jsem vděčná, že můžu pracovat z domova a trávit tady všechen čas, je mi tu dobře, a to i celé rodině. Vlastně se nám ani nechce odjíždět někam na dovolenou,“ uzavírá Lucie.

TEXT: MIRKA VERNEROVÁ | FOTO: VÁCLAV NOVÁK

Mohlo by se vám líbit

Dvorek venkovského statku se proměnil k nepoznání: Trávník kompletně nahradily plochy divoce rostoucích trvalek a suchomilných bylinek

Galerie: Galerie: Dům pro houbaře

8 fotek 9 fotek