Myslíte, že je v listopadu dávno po sklizni? Naopak, u některých druhů zeleniny se vyplatí počkat až na první mrazy. Díky nízkým teplotám totiž odbourávají škrob a mění ho na cukry. A tak, když vydržíte, můžete mít sladší kapustu, pastinák i špenát.
Mráz výrazně zlepšuje chuťové vlastnosti a často i skladovatelnost některých druhů zeleniny. Typická zimní zelenina, která po přejití mrazem ztratí nahořklou chuť a znatelně zesládne, je například kadeřávek, tedy kudrnatá kapusta. Můžete ho sklízet celou zimu. A stejně tak počkejte i se sklizní kapusty růžičkové. Chlad totiž stimuluje tvorbu cukrů v růžičkách, takže ztratí svou typickou hořkost a budou jemnější a lahodnější. Kapusta a kadeřávek na záhoně vydrží i silné mrazy až do −15 °C. Sklízejte je postupně podle potřeby, odspoda nahoru. Čerstvě utržené chutnají nejlépe, avšak dají se i mrazit. Před tím je ale musíte blanšírovat, tedy na chvilku ponořit do vroucí vody a následně zchladit ve vodě ledové. Bez toho by kapusta během pár týdnů v mrazáku zhořkla, ztratila barvu i vitamíny a získala by nepříjemnou zatuchlou chuť.
Další zelenina, které mráz vylepší chuť, je ta kořenová, zejména pastinák a černý kořen. Škroby se v kořenech přemění na cukry a pastinák díky tomu získá svou typickou oříškovo-sladkou chuť. Je pak vynikající pečený i do polévek. Podobně jako pastinák získává po mrazech jemnější a sladší chuť černý kořen. Je extrémně mrazuvzdorný, v zemi bez problémů snese i mrazy pod −15 °C, takže s jeho sklizní vůbec nemusíte spěchat. Nejlépe se mu proto daří, když zůstane přes zimu přímo na záhoně. Sklízejte ho postupně podle potřeby, když zrovna nemrzne půda. Budete tak mít neustále zásobu čerstvé zeleniny plné chuti. Pokud se však bojíte, že až půda úplně promrzne, kořeny už nesklidíte, můžete je po prvních mrazech vyrýt, očistit od země a uskladnit ve sklepě ve vlhkém písku. Tak je lze skladovat klidně celou zimu.
Dobře snáší zimu také pór a některé druhy listové zeleniny. Pórek sice díky mrazu přímo nezesládne, ale zjemní své aroma. To zimní špenát a polníček mráz osvěží, listy zesládnou a lépe drží strukturu. Pór je další zeleninou, kterou můžete nechat venku na záhoně opravdu dlouho, neboť snáší zimu skvěle. Po sklizni ho lze také nakrájet a zamrazit. Zmražené kousky jsou pak ideální třeba do polévek. Špenát a polníček spotřebujte raději brzy po sklizni, v lednici totiž vydrží jen pár dní. I když podobně jako kapustu také špenát je možné po blanšírování bez problémů zmrazit a uchovat si jeho zásoby na později. A tak si zimní sklizeň otužilých druhů zeleniny můžete užívat ze záhonů i z vašeho mrazáku v době, kdy je čerstvých vitamínů (zvlášť těch ze zahrádky) jinak spíš nedostatek.
Zdroj: autorský text, Prima Living, nkz.cz, zahradkari.cz
