Světlý dub byl několik let téměř univerzální odpovědí na otázku, jaké dřevo zvolit do moderního interiéru. Působil lehce, skandinávsky a snadno se kombinoval s bílou nebo béžovou. Teď se ale barevná škála dřeva výrazně prohlubuje. Do interiérů se vrací ořech, třešeň, mahagon, kouřový dub i tmavší moření. Nejde přitom o návrat těžkých hnědých pokojů z minulosti, ale o způsob, jak současnému bydlení dodat teplo, kontrast a trochu charakteru.
Změna je vidět na nábytku, kuchyňských sestavách, vestavbách, obkladech stěn i dveřích. Zahraniční designéři mluví o odklonu od velmi světlých a bělených dřev směrem k výraznější kresbě a hlubším odstínům. Světlé dřevo samozřejmě nezmizí. Jen už nemusí být automaticky první volbou pro celý byt.
Nejviditelnější návrat zažívá ořech. Je dost tmavý na to, aby vytvořil kontrast, ale zároveň má teplý tón a výraznou kresbu, takže nepůsobí tvrdě. Dobře funguje na velkých plochách, například na vestavěné knihovně nebo kuchyňských skříňkách, stejně jako na menším nábytku. Ořech se v současných interiérech často kombinuje s krémovou, teplou bílou, travertinem, světlým kamenem nebo nerezovou ocelí. Výsledek pak není těžký, jak by se u tmavého dřeva mohlo zdát. Naopak, tmavší plocha dokáže světlé materiály zvýraznit a dodat místnosti větší hloubku.
A vrací se i třešeň, kterou jsme dlouho považovali za zastaralou
Ještě zajímavější je návrat třešňového dřeva. Teplý červenohnědý odstín máme často spojený s nábytkem a kuchyněmi z 90. let, a právě proto se mu moderní interiéry dlouho vyhýbaly. V roce 2026 se ale znovu objevuje, tentokrát v mnohem střídmější společnosti. Místo lesklých skříněk, žlutavých stěn a množství dalších hnědých tónů se třešeň kombinuje s matnými neutrálními povrchy, kamenem, kovem nebo jemně barevnými stěnami. Červený podtón dřeva tak nepůsobí staromódně, ale naopak přináší do prostoru teplo, které velmi světlému dubu někdy chybí. Podobnou druhou šanci dostává mahagon, kouřový dub nebo dřevo mořené do espresso odstínů. Často se přidávají i výraznější přírodní nedokonalosti, suky a změny kresby. Dřevo nemusí vypadat dokonale uniformně.
Nejčastější obava je pochopitelná: pokud do malé nebo běžně velké místnosti dáte tmavý nábytek, nebude působit ještě menší? Nemusí. Rozhoduje hlavně množství a okolní materiály. Velká tmavá knihovna může vyniknout proti světlé omítce, ořechový jídelní stůl zase odlehčí židle s čalouněním v krémové nebo olivové barvě. U kuchyně lze hluboký tón dřeva vyvážit světlou pracovní deskou a dostatkem denního světla. Největší chyba by byla snažit se sladit úplně všechno do stejné hnědé. Současné interiéry naopak staví na kontrastu. Tmavší dřevo může stát vedle světlého, starý ořechový stolek vedle současné dubové podlahy a kuchyňská skříňka nemusí mít stejný odstín jako jídelní stůl.
Různé druhy dřeva už nemusí dokonale ladit
Ještě před několika lety se často řešilo, aby podlaha, dveře a nábytek měly co nejpodobnější dekor. Teď je přístup volnější. Kombinace několika odstínů dřeva může působit přirozeněji a méně katalogově. Pomáhá ale zachovat určitou logiku. Pokud máte například velmi teplý ořech, můžete ho doplnit světlejším dřevem s podobně teplým podtónem. Jeden odstín může být dominantní a ostatní se objeví jen na menších kusech nábytku. Prostor tak získá vrstvy, aniž by působil chaoticky. Tato nedokonalá kombinace dobře ladí i s rostoucí oblibou vintage nábytku. Starší komoda nebo stolek už nemusí být přemořené jen proto, aby odpovídaly nové podlaze. Jejich odlišný tón se může stát záměrným prvkem.
Pokud vás tmavé dřevo láká, nemusíte kvůli němu měnit celou kuchyň. Trend se dá vyzkoušet mnohem jednodušeji. Stačí jídelní stůl, menší komoda, konferenční stolek, rám zrcadla nebo několik polic. Dobře funguje také jeden větší prvek, například vestavěná skříň nebo dřevěné obložení části stěny. Tmavší dřevo pak v místnosti vytvoří vizuální kotvu a ostatní vybavení může zůstat klidnější. Čím výraznější kresbu dřevo má, tím méně dalších dekorací často potřebuje.
