Zahrada, která vás nutí vrátit se duchem o několik století zpátky

Na sloupku pod sochou se vyhřívá motýl a rozmýšlí se, zdali nejdřív vyrazit na pastvu do záhonu s dobromyslí, chrastavci a hvozdíky, anebo do květníků s exotickými lahůdkami. Z pestrého menu se radují i včely a čmeláci. Rozvernou barvou okouzlují luční květiny, růže randící v záhonu s rují i zahradní altán, který vedle stromů, do jejichž větví čas rozvěsil sametové krajky z mechu, působí jako naprosté zjevení. Nuda tady rozhodně nemá šanci. Jednou nohou v době, na kterou upomínají historické knížky, druhou v přítomnosti, jež hledí vstříc lepším zítřkům. Takový pocit získáte, když zastavíte zhruba v půli cesty mezi Yorkem a přímořským městem Bridlington a vstoupíte do grandiózního světa hebkých listů a květních plátků obklopujících starobylé sídlo Sledmere, v němž žije již osmá generace rodu Sykesů.

Inspirativní sídlo květin

Přestože oprýskané zahradní zdi a stromy epických proporcí, které v přilehlém parku užívají neomezené svobody, nutí člověka vrátit se duchem o několik století zpátky, samotná zahrada působí překvapivě moderně. Sir Tatton Sykes, vtipný, a tak trochu ulítlý starý mládenec v kovbojských botách, ji totiž před deseti lety nechal zrenovovat po vzoru současných zahradních trendů. Na první pohled je patrná snaha napodobit a podpořit přírodu. Divoce jako mořský příboj se tu zmítají levandule a okouzlující trávy s lučním kvítím zdejší provenience, jež si neklade vysoké nároky na péči a zároveň obšťastňuje důležité opylovače, kteří se tu nemusejí obávat jedovaté chemie. Zahrada dokonale reflektuje majitelovu bujarou náturu, proto v ní nechybějí opulentní růže, exotické palmy, banánovníky ani trvalky elektrizujících barev. Ty dávají vale nudě na záhonech, u jezírka i v různorodých květináčích rozmístěných po všech koutech. Inspirace číhá všude. Nestyďte se a směle opisujte, co se vám líbí!

TEXT A FOTO: ADÉLA MCLINTOCK