Říká, že žijí jako předválečné babičky, jejich domov je přitom odvážný, nechybí retro i bazarový nábytek

V říjnu 2013 se Ania a Grzegorz rozhodli koupit starou hájovnu, která je okamžitě nadchla svou jedinečnou atmosférou a hlubokou nostalgií. Dům, ukrytý uprostřed lesa a obklopený vzrostlými stromy, je od prvního okamžiku vtáhl do světa, kde čas ubíhá vlastním tempem: „Tomuto místu říkáme Na okraji času. Grześ se vyzná ve všem od šití kalhot až po stavbu terasy. Jeho prababička byla Češka a pochází ze Zelówa, města nedaleko Lodže, kde je početná česká menšina,“ vyprávía Ania, která miluje vyprávění dlouhých příběhů nad dobrým koláčem. „Jsem jako ty předválečné babičky,“ směje a dodává: „Jsme odvážní v životě i v interiérovém designu, máme rádi retro, černý humor, dobré jídlo, rozhovory s lidmi, máme odstup od světa, politiky i sebe sama. Dáváme druhý život nábytku, procházíme veletrhy starožitností a stále si slibujeme, že tohle už je opravdu poslední věc, kterou si kupujeme.“

Mohlo by se vám líbit

Chalupu z 18. století proměnil třicetiletý Radim v perlu Valašska, která nás doslova nadchla

Víc než jen obyčejné bydlení

V průběhu let prošel jejich dům rozsáhlou rekonstrukcí, která nejenže obnovila původní krásu stavby, ale také přidala moderní prvky, aby z domu vytvořili útulný a udržitelný domov. S pomocí rodiny a přátel se jim podařilo zachovat místo, kde se krásně žije a zároveň obnova proběhla s maximálním respektem k historii místa. Život v hájovně je pro ně více než jen bydlení, je to způsob existence v souladu s přírodou a časem, který tu plyne pomalu a klidně. Ania se zaměřuje na design a rekonstrukci interiérů, kde mísí eklektický styl s prvky vintage, skandinávského a francouzského designu. „Dům Na okraji času je jako naše velké, staré dítě, které každou chvíli oblékáme do něčeho jiného. Mám vystudovanou filmovou školu a sochařství a Grześ studoval malířství. Ten vymaloval celý dům a jeho interiéry,“ vypráví Ania. „Máme také kočku Beziu. Vybrala si nás a zůstala. Má tu misku a postel, ale má i svobodu, o které si můžeme nechat jen zdát. Je to nejšťastnější stvoření, které znám a moc jí závidím. Protože kdo by nechtěl celý den lenošit pod hortenzií na terase nebo v zimě u krbu?“

Mohlo by se vám líbit

Petra a Andy neuvěřitelným způsobem zrekonstruovali usedlost v zoufalém stavu: „Byli jsme bláhoví blázni,“ říkají

Rekonstrukci zvládli povětšinou sami

„V říjnu roku 2013 jsem našla inzerát. Do té doby jsme si prohlédli mnoho domů, ale jen tento měl podle nás duši, potřebnou nostalgii starých časů. Možná za to může ten rozložitý dub, který obklopuje celý dvůr, možná jsou to okolní dřevěné stodoly,“ přemítá Ania. „Určitě nás pomohli přesvědčit bývalí majitelé, kteří jsou neskutečně přátelští. Stali se z nás přátelé.“ Dům renovovali za pochodu a během té doby žili v těžkých podmínkách, doslova skautským stylem. „Ale nevadilo nám to. Věděli jsme, co chceme, ale ještě víc, co nechceme. Díky pomoci rodiny a přátel se nám podařilo rekonstrukci zdárně dokončit. Důkladně jsme zrekonstruovali hlavní budovu, okolní budovy jsme vyčistili na holé dřevo. Hospodářské budovy byly v celkem dobrém stavu a my jsme chtěli zachovat jejich původní vzhled, proto jsme je nechali téměř beze změny.“ Svým hostům nabízejí dva útulné pokoje s přístupem na terasu, které jsou navrženy s důrazem na detail a pohodlí a sami v hlavní budově bydlí. Okolní les a starý sad poskytují nekonečné možnosti k odpočinku a rozjímání. Ve společném prostoru je obývací pokoj s krbem, dvěma pohodlnými pohovkami, houpacím křeslem a velkým stolem.

Mohlo by se vám líbit

Kuchyně na chalupě s puncem dávných časů u známé blogerky

Galerie: Galerie: Dům Na okraji času

36 fotek 37 fotek