Na papíře to vypadá pozitivně. Mladí lidé dnes dosáhnou na větší byt než před pár lety. Jenže realita má i druhou stranu. Zatímco splácení hypotéky je o něco snazší, naspořit potřebný vklad je čím dál větší problém. A právě ten dnes rozhoduje víc než samotná cena bytu.
Ještě před dvěma lety byla situace na trhu s bydlením pro mladé Čechy dost nepříjemná. Vysoké úrokové sazby a rostoucí ceny bytů znamenaly, že většina lidí dosáhla maximálně na menší garsonku. Podle aktuálních dat Indexu prvního bydlení od Reas.cz se ale situace postupně zlepšuje. Na konci roku 2025 si mladý člověk ve věku 25–34 let s průměrnou mzdou mohl dovolit byt o velikosti 44,3 m². To je o 2,6 m² více než o půl roku dřív a o zhruba 8 m² více než v roce 2023. V praxi to znamená posun z menší garsonky směrem k plnohodnotnému 2+kk. Za tímto vývojem nestojí zlevňování bytů, právě naopak. Ceny dál rostou. Hlavní roli hrají vyšší mzdy a mírně nižší úrokové sazby hypoték. Průměrná hrubá mzda se dostala na zhruba 52 300 Kč a sazby klesly k hranici 5,16 %. Díky tomu se zvýšila i maximální výše hypotéky, na kterou lidé dosáhnou.
Zlepšení dostupnosti má ale výrazné omezení. A tím je vstupní kapitál, tedy vlastní úspory potřebné pro získání hypotéky. Zatímco ještě v roce 2023 stačilo mít kolem 523 tisíc korun, dnes se částka vyšplhala na přibližně 742 tisíc korun. To je nárůst o více než 200 tisíc během dvou let. A právě to je pro mnoho lidí zásadní překážka. Jednoduše řečeno splácet hypotéku je dnes o něco snazší než dřív, ale dostat se k ní je složitější. Banky totiž standardně požadují minimálně 20 % z ceny nemovitosti, a čím jsou byty dražší, tím vyšší musí být i vlastní vklad. To vytváří poměrně paradoxní situaci. Člověk si může dovolit vyšší splátku, ale nemá dostatečné úspory, aby vůbec mohl začít. Pro mladé domácnosti bez finanční podpory rodiny je to často největší bariéra.
Dostupnost bydlení se navíc výrazně liší podle toho, kde chcete bydlet. V Praze dosáhne průměrný kupující jen na necelých 32 m², což v praxi znamená menší byt nebo garsonku. Ani vyšší mzdy v hlavním městě nestačí vyrovnat ceny, které přesahují 143 tisíc korun za metr čtvereční. Podobná situace se postupně vytváří i v Brně a jeho okolí. Jihomoravský kraj se tak čím dál častěji označuje jako „druhá Praha“, protože dostupnost se zde pohybuje kolem 37 m² a ceně 99 tisíc korun za metr čtvereční. Na opačné straně stojí například Ústecký kraj, kde si za průměrný plat můžete dovolit více než 85 m². Rozdíl je tedy obrovský. Zatímco někde řešíte, jestli se vejdete do malého bytu, jinde už vybíráte mezi většími dispozicemi. Zajímavý vývoj zaznamenal Středočeský kraj, kde se dostupnost výrazně zlepšila. Kombinace pražských mezd a o něco nižších cen v okolí metropole dává smysl hlavně mladým rodinám, které jsou ochotné dojíždět.
Data zároveň ukazují, že zájem o bydlení roste. V roce 2025 se v Česku prodalo více než 54 tisíc bytů a průměrná cena se dostala na 5 milionů korun. Zásadní je, že ceny neklesají, ale dál rostou. To znamená, že čekání na „lepší dobu“ nemusí přinést zásadní změnu. Pokud se budou mzdy a sazby vyvíjet podobně jako dosud, dostupnost se může dál mírně zlepšovat, ale problém s vlastním kapitálem zůstane. Pro běžné domácnosti tak dnes dává největší smysl přemýšlet hlavně o financích. Kolik zvládnou naspořit, jak rychle a jestli mají možnost kombinovat vlastní zdroje s pomocí rodiny nebo jinými formami financování.
Autorský text, reas.cz
84 Kč
84 Kč
89 Kč
