Z dlouhé chvíle na zapadlé lesní samotě až na prestižní výstavu ve Vatikánu, kde v roce 2024 jeho dílo reprezentovalo Českou republiku. Dřevěné figurky a betlémy krušnohorského řezbáře Jiřího Šafránka dnes najdete nejen v českých muzeích, ale i v rumunském Banátu nebo za polárním kruhem. Jeho fascinující životní cestu i rodinnou tradici připomene od 20. listopadu 2026 velká autorská výstava Do betléma od lesa v Oblastním muzeu a galerii v Mostě.
Významný krušnohorský betlémář, lesák a skvělý vypravěč Jiří Šafránek (1937–2026) z Janova u Litvínova by se v únoru 2027 dožil devadesáti let. Lidem, kteří ho znali, se ale nevybaví jen mistr dláta a soustruhu. Byl to především bodrý „chlap z lesa“, srdcem i profesí myslivec, regionální badatel, sběratel, autor knih a laskavý společník s nakažlivým smyslem pro humor. Přestože z Krušných hor původně nepocházel a vyrůstal na Děčínsku, stal se jejich patriotem tělem i duší.
Od zasněžené hájovny k betlému „na truc“
Příběh jeho řezbářské vášně se začal psát v roce 1961 na Červené Jámě, kam jako čtyřiadvacetiletý hajný nastoupil se svou mladou rodinou do hájovny bez elektřiny. Když samotu v zimě zasypal sníh, nebylo moc co dělat, a tak vzal poprvé do ruky dřevo. Začínal obyčejnými štítky pod lovecké trofeje pro kamarády. První betlém vyřezal až v 80. letech v Horním Jiřetíně – a nutno říct, že důvod vysvětlil se sobě vlastním humorem. „Vystavil jsem si ho v kanceláři na lesní správě. Chtěl jsem trochu naštvat předsedu podnikového KSČ a vedení. Ale nikdo nic neřekl,“ vzpomínal s úsměvem. Brzy si ale uvědomil, že zatímco dřevěné hračky mají v Krušných horách slavnou tradici, betlémy tu téměř nevznikají. Rozhodl se to změnit.
Řezbařina Jiřího Šafránka chytla a nepustila. Neustále se v ní zdokonaloval a netušil, jak moc mu jednou tenhle koníček pomůže i s rodinným rozpočtem. Ten čas přišel, když Šafránkovi začali myslet na „stará kolena“ a odchod ze služebního bydlení do svého. S fantazií sobě vlastní se tehdy zahleděli do kouzelného hrázděného domu z roku 1731, který byl ovšem v té době zanedbanou ruinou určenou ke zbourání. Koupili ji levně, ale opravy spolkly deset let dřiny a spoustu peněz. Rodinný rozpočet tehdy zachraňovaly právě krušnohorské hračky – Jiří je v dílně vyráběl, jeho žena Pavlína malovala a společně je jezdili prodávat na trhy do Německa. Teprve když dům znovu rozkvetl do pohádkové krásy (od roku 2004 je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), dostaly přednost především betlémy.
Vášeň pro tvorbu se u Šafránků dědí
Výstava v mosteckém muzeu vznikla v úzké spolupráci s rodinou a mnohá díla ze soukromých sbírek budou k vidění vůbec poprvé. Návštěvníci uvidí i díla manželky Pavlíny Šafránkové, jejíž betlém je vůbec největším exponátem výstavy. K řezbářství se přitom dostala náhodou – z lítosti nad figurkami, které manžel vyhodil a chtěl spálit v kamnech. Vztah ke dřevu a lidové tvorbě se u Šafránků dědí napříč generacemi. Dcera Pavlína Thumsová stojí za malovanou podobou řady společných děl. „Maminka strašně nerada dělala oči, takže to zbylo na mě. No a nakonec na mě zbylo malování celé. Baví mě to,“ dodává. Druhá dcera Jana s otcem sbírala dřevěné formy na máslo. Řezbářské řemeslo se zase u Šafránků dědí „po meči“. Velmi dobrým řezbářem se stal syn Jiří a stejný talent má i jeden z vnuků.
Betlémy Jiřího Šafránka poznáte na první pohled. Jako samouk dokázal mistrovsky propojit klasické řezbářství se soustružením dřeva a svým figurkám vtiskl neobyčejnou mimiku i živé postoje. K jesličkám navíc s oblibou stavěl lidi, které důvěrně znal z hor – třeba dřevaře nebo myslivce. „U každého betlému jsme si doma říkali: tenhle už si necháme. Ale dost často to nedopadlo,“ směje se Pavlína Thumsová. „Spoustu jsme jich rozdali, některé prodali, dost zapůjčili.“ V roce 2023 ocenil jeho umění Ústecký kraj Zlatým džbánkem za udržování lidových tradic. Vrchol mezinárodního uznání přišel o rok později. Šafránkův soustružený betlém ze sbírek třebechovického muzea se stal jedním ze 125 exponátů z 21 zemí světa, které porota vybrala pro prestižní vatikánskou výstavu100 jesliček, jíž ročně projde přes sto tisíc návštěvníků. Sám autor tehdy při pohledu na fotografii svého betlému u oficiální zprávy nevěřícně vykulil oči: „Hele, a není to nějaký takový ten fejk?“ Po ujištění, že informaci zveřejnilo ministerstvo zahraničí, ještě skromně dodal: „Proč zrovna tenhle? To jsou zrovna takové kuželky pro děti.“
Doporučujeme
reklama
Co na výstavě uvidíte a kdy vyrazit
Mostecká expozice Do betléma od lesa není jen přehlídkou betlémů, ale poctou tradičnímu řemeslu, houževnatosti a rodinným hodnotám. Kromě dřevořezeb madon, svatých a zvířat nabídne také malované ostrostřelecké terče, obrazy, historické hračky, dobové fotografie či dokumentární film Martina Studeckého z roku 2023. Návštěvníci nahlédnou i do stylizované řezbářské dílny s matricemi a polotovary a zjistí třeba i to, že přímým předkem Jiřího Šafránka byl slavný exulant a kartograf Augustin Heřman, po kterém nese přídomek „Bohemia“ řada míst v americkém Marylandu. Výstava se koná v Oblastním muzeu a galerii v Mostě a pro veřejnost bude expozice otevřena od 20. listopadu 2026 až do 31. března 2027. Pokud si budete chtít prohlédnout i další autorovu tvorbu, část jeho děl najdete také ve stálých národopisných sbírkách Regionálního muzea v Teplicích.