Skleněné dveře sprchového koutu vypadají skvěle jen do chvíle, než je pokryje matný bílý film. Obvykle nejde jen o zaschlé kapky vody. Na skle se postupně usazuje směs minerálů z tvrdé vody, zbytků mýdla, kosmetiky a kožního mazu, která časem ztvrdne a drží dost pevně. Dobrá zpráva je, že většinou nepotřebujete agresivní chemii ani drátěnku.
Nejjednodušší bývá začít bílým octem. Kyselé prostředí pomáhá rozpustit minerální usazeniny i mýdlový povlak, které se na skle drží. Na běžné znečištění můžete smíchat ocet s vodou přibližně v poměru jedna ku jedné, nastříkat na sklo a nechat několik minut působit. U silnější vrstvy je možné dobu prodloužit zhruba na 10 až 15 minut. Potom sklo otřete měkkou houbičkou nebo utěrkou z mikrovlákna a důkladně opláchněte teplou vodou.
Když povlak nejde dolů hned, svádí to k silnějšímu drhnutí. Jenže právě tím můžete sklo nenávratně poškrábat. Ocelové drátěnky, hrubé abrazivní houbičky a agresivní čisticí prášky na skleněné dveře nepatří. Lepší je nechat čisticí prostředek déle pracovat a potom povrch setřít jemnými krouživými pohyby. Na odolnější místa lze použít i malé množství jedlé sody nanesené na vlhkou houbičku. Tady ale opatrně, protože i soda je lehce abrazivní. Hodí se spíš lokálně a bez velkého tlaku než jako pravidelný prostředek na celé dveře.
Čisticí prostředek na nádobí funguje hlavně na mastnější vrstvu
Pokud jsou dveře spíš ulepené než pokryté tvrdými minerálními mapami, může vám pomoci obyčejný prostředek na nádobí. Umí rozpouštět mastnotu a zbytky kosmetiky, které se na skle mísí s mýdlem. Dobrá chvíle na čištění je hned po sprchování, kdy je koupelna ještě teplá a pára usazeniny trochu změkčí. Na vlhké sklo naneste malé množství prostředku, jemně ho rozetřete neabrazivní houbičkou, opláchněte a stáhněte vodu stěrkou. U silného vodního kamene ale samotný prostředek na nádobí většinou nestačí.
S octem je potřeba zacházet opatrně v koupelnách s přírodním kamenem, například mramorem. Kyselina může povrch naleptat a zmatnit. Opatrnost je na místě také u některých speciálně upravených skel a dekorativních povrchů, proto se u dražších sprchových koutů vyplatí nejdřív zkontrolovat doporučení výrobce. Ocet také nikdy nemíchejte s chlórovými čističi. Taková kombinace může vytvářet nebezpečné výpary. Při úklidu koupelnu větrejte a jednotlivé prostředky používejte samostatně.
Doporučujeme
reklama
Nejvíc práce ušetří obyčejná stěrka
Sklo se bude špinit znovu, zvlášť v oblasti s tvrdou vodou. Největší rozdíl udělá zvyk, který zabere sotva půl minuty: po každém sprchování stáhnout ze dveří vodu gumovou stěrkou. Kapky pak na skle nezasychají a spolu s nimi se usazuje méně minerálů i mýdlového filmu. Pomáhá také pravidelné větrání koupelny a lehké čištění ještě předtím, než se průhledné sklo změní v matnou stěnu. Staré usazeniny se odstraňují podstatně hůř než čerstvé mapy. U domácností s velmi tvrdou vodou tak bývá několik minut údržby týdně příjemnější než půlhodina intenzivního drhnutí jednou za pár měsíců.
Zdroj: autorský článek
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
