Ikonická plastová židle z devadesátek se vrací. Kde stále dává smysl a čím ji nahradit na moderní terase

Takzvaný Monobloc, tedy židle vyrobená z jednoho kusu plastu, se stal jedním z nejrozšířenějších kusů nábytku na světě. Nikdy nechtěl působit luxusně. Jeho síla byla v dostupnosti a praktičnosti. Právě proto se tolik rozšířil i u nás, hlavně v devadesátých letech, kdy se podobný zahradní nábytek stal běžnou součástí chat, balkonů a venkovních posezení. Dnes se k němu část lidí vrací z nostalgie, jiní jednoduše proto, že funguje. Plastová židle je lehká, snadno se přenáší, nevadí jí déšť a při větší návštěvě se vždycky hodí. Jenže to, co bylo dřív praktické řešení, může dnes na terase působit trochu unaveně. Zvlášť když je plast zašedlý, zažloutlý nebo popraskaný od slunce.

Mohlo by se vám líbit

Odzimování bazénu krok za krokem: Co udělat dřív, než přijde první horký víkend

Kdy plastová židle pořád dává smysl

Plastový Monobloc není potřeba automaticky odepisovat. Jako záložní sezení na zahradní oslavu, k ohništi, k bazénu nebo do dětského koutku funguje pořád dobře. Hodí se tam, kde potřebujete něco lehkého, skladného a snadno omyvatelného. Pro hlavní posezení na terase, pod pergolou nebo u jídelního stolu už ale stojí za to hledat hezčí variantu. Venkovní prostor totiž často kazí právě drobnosti, které bereme jako samozřejmost. Můžete mít krásné květináče, světýlka i nový stůl, ale čtyři unavené bílé plastové židle celý dojem rychle stáhnou zpátky do devadesátek.

Mohlo by se vám líbit

Od šalvějové po terakotu: 5 barev, které vypadají dobře dnes i za několik let

Čím ji nahradit

Nejjednodušší náhradou jsou moderní plastové židle v matném provedení. Pořád se snadno udržují, ale vypadají současněji. Místo ostré bílé zkuste pískovou, olivovou, terakotovou, šedou nebo tmavě zelenou. Tyto odstíny se lépe ztratí v zahradě a nepůsobí tak lacině. Na menší balkon se hodí skládací kovové židle. Jsou vzdušné, praktické a dají se snadno uklidit. Pod pergolu nebo na chalupu zase dobře funguje dřevo, které prostoru dodá na přirozenosti. Jen je potřeba počítat s tím, že vyžaduje trochu péče. Hezkou alternativou jsou také židle s venkovním výpletem. Nemusí jít o pravý ratan. Moderní materiály bývají odolnější, snadno se čistí a působí měkčeji než tvrdý plast. Skvěle vypadají s textilními sedáky, keramickými květináči a dřevěným stolem.

Vitra Design Museum popisuje Monobloc jako jeden z nejrozšířenějších kusů nábytku na světě. Domus připomíná, že za jedním z archetypů plastové monoblokové židle stojí Henry Massonnet a jeho model Fauteuil 300 z roku 1972.

Někdy stačí menší úprava

Pokud plastové židle ještě slouží, nemusíte je hned vyhazovat. Zkuste je doplnit jednobarevnými sedáky, venkovním kobercem, ubrusem z přírodního materiálu nebo většími rostlinami v květináčích. Bílý plast tím ustoupí do pozadí a nebude působit tak tvrdě. Vyhněte se ale křiklavým polstrům a divokým vzorům. Ty často devadesátkový dojem ještě zvýrazní. Lepší jsou tlumené barvy, pruhy nebo přírodní odstíny. Monobloc si své místo v historii designu zaslouží. Ukázal, že židle může být levná, dostupná a praktická. Na současné terase ale nemusí být hlavní hvězdou. Někdy stačí vyměnit pár kusů nábytku a venkovní prostor okamžitě prokoukne.

Zdroj: autorský článek

Galerie: Ikonická plastová židle z devadesátek se vrací. Kde stále dává smysl a čím ji nahradit na moderní terase

7 fotek 8 fotek