Nová knihovna na Černém Mostě ukazuje, jak může vypadat veřejný prostor 21. století. Sází na design, světlo i komunitní život

Nová knihovna na Černém Mostě zaujme ještě dřív, než si návštěvník vypůjčí první knihu. Nachází se v novém polyfunkčním domě, jenž vyrostl na místě dlouhodobě zanedbané parcely s torzem nedokončené administrativní budovy. Tam, kde dříve zůstával nevyužitý prostor, dnes vznikl přirozený orientační bod celé lokality i nové centrum každodenního života. Studio LOXIA navrhlo budovu tak, aby přirozeně doplnila okolní blokovou zástavbu a zároveň reagovala na blízkost dopravního terminálu. Zaoblená hmota domu působí elegantně a nenápadně, přesto se díky svému tvaru i proporcím stává výrazným prvkem městského prostoru. „Nedokončené a nevyužité plochy mají negativní dopad na své okolí. Jejich doplnění přináší nejen estetické zlepšení, ale i větší bezpečnost a kvalitu prostředí. Díky veřejným funkcím v parteru vzniká přirozená sociální kontrola a místo se stává přehledným a živým,“ vysvětluje Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA.

Mohlo by se vám líbit

Po dlouhém čekání se Jiřák otevírá v nové podobě. Proměna ikonického náměstí přinesla více stromů, vody i příjemných míst k posezení

Architektura reaguje na místo i klimatické výzvy

Výrazným prvkem stavby je oblouková fasáda, jejíž realizace si vyžádala řadu technických řešení. V přízemí byla použita dekorativní stěrka imitující kámen, zatímco vyšší podlaží pokrývá minimalistická bílá fasáda doplněná provětrávanými částmi s bondovými panely. „Oblouková fasáda přináší řadu technologických limitů. Museli jsme hledat materiály i postupy, které umožní přesné provedení detailů. Výsledkem je řešení, které kombinuje estetiku s technickou precizností,“ říká Jana Mastíková. Projekt zároveň klade důraz na energetickou efektivitu. Budova využívá kvalitní tepelnou obálku, řízené větrání s rekuperací i centrální vytápění. Dešťová voda se zachytává v podzemní retenční nádrži a následně slouží k zavlažování zeleně. Součástí objektu je také zelená střecha, která pomáhá zadržovat vodu a přispívá ke zlepšení mikroklimatu.

Interiér láká zůstat déle než jen pro knihu

Na ploše zhruba tisíc metrů čtverečních rozložených do dvou podlaží vznikla jedna z největších poboček Městské knihovny v Praze. Architekti zde pracovali s představou otevřeného komunitního prostoru, kde vedle sebe fungují studijní zóny, místa pro práci, odpočinek i kulturní akce. Celý interiér je navržen tak, aby byl intuitivní a přehledný. Jednotlivé části se od sebe odlišují mírou klidu i aktivit, takže si zde své místo najdou děti, studenti i lidé hledající tiché zázemí pro práci. Nejvýraznějším prvkem se stala organicky tvarovaná „améba“, která propojuje obě podlaží a zároveň sjednocuje celý prostor. Díky ní knihovna nepůsobí jako soubor oddělených místností, ale jako jeden plynulý celek.

Minimalismus změkčuje dřevo i mentolové akcenty

Interiéru dominuje kombinace čistě bílých ploch, antracitových detailů a světlého dřeva. Celek doplňují jemné mentolové prvky, které prostoru dodávají svěžest a současný výraz. Místo klasického vybavení tu návštěvníci objeví integrované čtecí niky, kruhová sezení zapuštěná přímo do knihovních regálů nebo akustické obklady, které pomáhají udržet příjemné prostředí i v otevřeném prostoru. Atmosféru dotváří promyšlené designové osvětlení a moderní technologie včetně samoobslužných výpůjčních pultů. Dispozice vychází z přirozeného způsobu používání budovy. Přízemí slouží hlavně rychlým návštěvám a každodenním službám, zatímco horní podlaží nabízí klidnější prostředí pro delší pobyt. Najdete zde dětské oddělení, zónu pro teenagery, studijní místa, klubovny i výstavní prostory. Architekti tak vytvořili prostředí, které podporuje nejen četbu, ale také vzdělávání, práci a sousedská setkávání.

Mohlo by se vám líbit

Architekt a umělkyně proměnili starou školu v domov plný světla. Původně jen na krátkou dobu, a nakonec zůstali přes třicet let

Součást domu, který propojuje bydlení s veřejným životem

Knihovna je jen jednou částí nového polyfunkčního domu. První dvě podlaží patří veřejně přístupným funkcím včetně restaurace a komerčních prostor, zatímco vyšší podlaží nabídnou nájemní bydlení. „Hlavním konceptem bylo vytvořit dům, který spojuje lidi, ať už jde o obyvatele, návštěvníky nebo kolemjdoucí. Dům s knihovnou, restaurací a dalšími službami přirozeně podporuje komunitní život a zvyšuje kvalitu veřejného prostoru,“ uzavírá Jana Mastíková. Právě propojení veřejných funkcí s bydlením patří k nejzajímavějším výhodám celého projektu a dobře ukazuje, jakým směrem se obírá současný trend. Tedy k vytváření čtvrtí, kde lidé jen nebydlí u sebe doma, ale rádi tráví čas venku s ostatními.

Zdroj: autorský text, loxia.cz

Galerie: Nová knihovna na Černém Mostě ukazuje, jak může vypadat veřejný prostor 21. století. Sází na design, světlo i komunitní život

6 fotek 7 fotek