Baví vás teplé snídaně, ale odmítáte ráno stát u horké pánve? Objevte kouzlo vajíček z trouby. Tento kulinářský hit vám ušetří čas a nasytí celou rodinu. Navíc s ním okusíte tradici, na kterou nedali dopustit už starověcí gurmáni.
„Pečená vajíčka“ zažívají v moderní gastronomii velký boom. Nejde ale o žádný nový vynález. Tento praktický a elegantní způsob vaření má kořeny hluboko v historii a nabízí pestrou škálu možností bez zbytečné námahy a špinavého sporáku. Bez velkého zdržování se takto nají i velká rodina. Pokud máte rádi eleganci, můžete rozklepnout vejce do menších zapékacích mističek s kapkou olivového oleje, smetany a bylinek a připravit skvělá volská oka. Zajímavou variantou je i nadýchaná rodinná omeleta – rozšlehaná vejce se sýrem a zeleninou stačí vlít na plech či do pekáčku a nechat rovnoměrně vyběhnout. Velkým překvapením pro mnohé bývá možnost „uvařit“ celá vejce ve skořápce zcela bez vody. Stačí je naskládat přímo na mřížku trouby nebo do formy na muffiny a nechat na ně působit horký vzduch.
Ve starověkém Řecku a Římě byla vejce základním pilířem jídelníčku. Tehdejší kuchaři je pekli v horkém popelu, na žhavých uhlících nebo v hliněných nádobách přímo u otevřeného ohně, což fungovalo na podobném principu sálavého tepla, jaký využíváme dnes. Vejce se tehdy v bohatých rodinách podávala jako luxusní předkrmy. Slavné římské hostiny tradičně začínaly vejci a končily ovocem, což dalo vzniknout rčení „ab ovo usque ad mala“ (od vejce k jablkům, tedy od začátku do konce). Ve venkovských staveních ve Středomoří pak bylo pečení vajec v hliněné peci sázkou na jistotu. Když dorazili nečekaní hosté, stačilo vzít pár vajec, místní sýr, olivový olej, špetku divokých bylin a rychlé, výživné jídlo bylo na stole. Na Blízkém východě a ve východním Středomoří se z této tradice pečení v jedné nádobě zrodily i legendární pokrmy jako šakšuka – vejce pečená v pikantním rajčatovo-paprikovém základu.
Antičtí autoři brali „vaječnou gastronomii“ velmi vážně a občas i s velkou nadsázkou. V řeckých komediích se často objevovaly postavy bájných kuchařů. Jeden z nich, Nikomachos, například barvitě líčil, jak lze prohýřit otcovo dědictví za gurmánské vaječné speciality. Tehdejší smetánka navíc vedla vášnivé debaty o tom, která vejce chutnají nejlépe. Za absolutní vrchol luxusu byla považována vejce egyptských hus a především pávů. Protože páv snese maximálně tucet vajec za rok, mohl si takovou snídani dopřát jen málokdo a na římských hostinách šlo o projev nejvyššího společenského statusu. Dnešní recept (podle Toprecepty.cz) samozřejmě počítá s vejci slepičími, ale pochutnáte si skvěle a navíc ušetříte drahocenný čas.
100 g sýru Camembert nebo podobného (Brie, Hermelín…)
4 lžíce smetany ke šlehání 31%
2 stroužky česneku
špetka sušeného tymiánu
sůl
pepř
Jak na to:
Nachystáme 4 zapékací misky, které zlehka vymažeme máslem. Troubu rozehřejeme na 200 st. Rajčata nakrájíme na silnější plátky, dáme na plech vystlaný papírem na pečení, pokapeme olivovým olejem, přidáme najemno nasekaný česnek, tymián, zlehka osolíme a pečeme cca 10 minut. Boky misek obložíme šunkou, dno pak na kostky nakrájeným sýrem. Bílky vyšleháme se smetanou, osolíme a opepříme. Touto směsí zalijeme sýr. Přidáme pečená rajčata, žloutky a poházíme bazalkovými lístky. Pečeme 10–15 minut taky na 200 st. Podáváme jako předkrm nebo snídani, ideálně s opečenou bagetou.
