Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, která postupně zasahuje paměť, myšlení i schopnost zvládat běžné každodenní činnosti. I proto je kolem ní hodně strachu. Nejde jen o zapomenuté brýle nebo jména. Zasahuje totiž i ty nejbližší. Co všechno nemoc způsobuje? V poslední době se hodně mluví i o nepříliš známé souvislosti, a to mezi nemocnými dásněmi a mozkem.
Zánět dásní a Alzheimer? Koho by to napadlo. Ale vypadá to, že dlouhodobý zánět, který nebudete léčit, může s nemocemi mozku úzce souviset. Ne každá červená stopa na kartáčku ale znamená, že jste adeptem na Alzheimera. Ale přehlížet byste takhle zabarvený kartáček neměli. Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci připadá každoročně na 21. září a připomíná nejen nemoc, ale taky lidi, kteří s ní žijí, jejich rodiny a pečující.
Čistíte si zuby, vyplivnete pěnu a najednou je trochu růžová. Nebo načervenalá. To nic, řekne si každý druhý. Zítra už to krvácet nebude. A když bude, koupíte si nový kartáček. Nebo pastu. Nebo si budete čistit zuby opatrněji. Problém elegantně odložíte. Jenže krvácení dásní může být známkou zánětu. A pokud se zánět dlouhodobě rozvine, může přejít do parodontitidy – chronického onemocnění, při kterém už nejde jen o dáseň, ale také o tkáně a kost, které drží zub na jeho místě. To je to, co se v souvislosti s Alzheimerovou nemocí objevuje čím dále častěji i ve studiích.
Zánět je klíčové slovo
Naše tělo není hloupé. Když zaznamená problém, spustí obrannou reakci. Zánět je v zásadě jeho způsob, jak říct: Něco se tady děje, pojďme s tím něco udělat. Problém je, když tenhle poplach trvá moc dlouho. Zánět dásní se může zdát jako maličkost, kterou vyřešíme lepší pastou a budeme dělat, že se nic neděje. Jenže když je v těle moc dlouho, může to být problém. A v souvislosti s mozkem ještě větší. Studie naznačují, že lidé s onemocněním dásní mívají častěji potíže s kognitivními funkcemi a určitá souvislost se objevuje i u Alzheimerovy nemoci. Než si ale začnete poctivě drhnout zuby třikrát denně v obavě o svou paměť, zabrzděte. Vědci pořád nevědí, jestli paradontitida k Alzheimerovi opravdu přispívá, nebo za tím stojí i jiné faktory.
Porphyromonas gingivalis není zaklínadlo z Harryho Pottera. Je to bakterie, která má bohužel přímý vliv na vznik a rozvoj chronické paradontitidy. A že má zrovna ona vliv i na změny v mozku, to už studie potvrdily. Vědci našli u lidí s Alzheimerovou chorobou v jejich mozkové tkáni tuhle bakterii a její toxické enzymy. Moc hodná bakterie to tedy není, o to víc bychom si měli dávat pozor na případné krvácení dásní, které může být signál začínajícího zánětu.
Doporučujeme
reklama
Mozek a ústa spolu souvisí
Lidské tělo není sbírka oddělených místností, kde si každá část žije vlastním životem. Je to jeden propojený organismus. Ústa jsou takovou obří branou do těla a žijí v nich tisíce různých mikroorganismů. Když se v těle dlouhodobě drží zánět, nemusí zůstat jen tam, kde začal. Bakterie a látky, které při zánětu vznikají, se mohou dostávat do krevního oběhu a ovlivňovat další části organismu. Je tedy dobré brát takový zánět dásní jako blikající kontrolku. A možná i signál, abychom si zuby opravdu pořádně čistili (aspoň dvakrát denně), abychom nezapomínali na mezizubní prostory a neignorovali krvácející nebo oteklé dásně. Žádná speciální „anti-Alzheimer“ pasta, jen prevence.
Zdroj: Autorský text, PubMed, Medical News Today, Alzheimers.org.uk
Hana Dvorská: Konec manželství mě hrozně sejmul, pomohla mi nová láska
