Chcete svému dítěti pořídit první telefon? Zodpovězte si těchto 6 otázek

Mobily a děti? Většina odborníků nad tímto spojením nejásá, ale shodují se v tom, že je těžké tlaku dětí odolat. A to zvláště v případě, používají-li telefony často sami rodiče. Pro děti včetně batolat mobilní telefon představuje nevyčerpatelný zdroj zábavy a přitahuje je jako magnet. Téměř okamžitě pochopí, jak se dá najít oblíbená písnička, jak hrát hry, jak si telefonovat s dědou nebo babičkou. Kdy jsou děti dostatečně zralé na to, aby měly svůj vlastní telefon?

Americký Child Mind Institute k tomuto tématu zveřejnil několik myšlenek klinického psychologa Davea Andersona. Ten tvrdí, že bychom vždy měli přihlédnout zejména ke konkrétní vývojové fázi dítěte, ale také k jeho celkové osobnostní vyzrálosti. Podle něj může být telefon například pro žáka čtvrté třídy užitečný proto, aby mohl být v kontaktu s rodiči, pokud už sám chodí do školy a ze školy, nebo na kroužky. Mobil tak může rodičům sloužit jako nástroj kontroly nad tím, kde se dítě pohybuje a zda-li je v pořádku, a pořizují jej tak dítěti z bezpečnostních důvodů.

Hranice deseti let

Podobně jako u zmíněného psychologa se i u dalších expertů na dětskou duši setkáváme s názorem, že věkovou hranicí, kdy bychom měli o pořízení telefonu vůbec uvažovat, je deset až dvanáct let. Někteří experti trvají na tom, že mobil vůbec nepatří do rukou dětí do dvou let. Jiní jsou ještě přísnější a mluví o hranici šesti let jako o době, kdy bychom měli začít vůbec uvažovat o tom, zda-li budeme dětem telefon vůbec půjčovat, aby si na něm občas zahrály hru nebo podívaly na film či pustily písničku.

6 otázek, které vám pomohou s rozhodováním

Pokud vaše dítě ještě mobil nemá, zkuste si odpovědět na těchto šest otázek. Možná vám pomohou ujasnit si vaše rozhodnutí a promyslet případné výhody i případná rizika.

1. Pořizujete dítěti telefon spíše kvůli bezpečnosti, nebo zábavě? Pokud je to první možnost, nestačí dítěti “pouze” tlačítkový telefon?

2. Jste připraveni s dětmi uzavřít dohodu s pravidly (například: žádný mobil během jídla, stanovený počet hodin, které smí denně s mobilem strávit, monitoring aktivit a možnost zasahovat do stahování aplikací apod.), které by děti měly dodržovat, včetně “systému sankcí?”

3. Jste ochotni dodržování pravidel vyžadovat? Jste na tom sladěni také s partnerem/partnerkou?

4. Je vaše dítě schopné porozumět hlavním bezpečnostním pravidlům na internetu? Například tomu, že by si nemělo dopisovat s cizími lidmi, nebo zveřejňovat své fotografie?

5. Nemá vaše dítě potíže s pozorností? Neustálá stimulace, kterou mobilní telefony poskytují, by mohla být pro děti s poruchami pozornosti rušivá. Impulzivita, kterými se například děti s ADHD často vyznačují, navíc zvyšuje pravděpodobnost, že na internetu zveřejní něco, čeho by mohly později litovat.

6. Už jste si se svými dětmi otevřeně promluvili o tom, co znamená kyberšikana nebo sexting? Jsou děti schopné rozumět nebezpečí sexuálních predátorů? Jsou schopny pochopit, proč na internetu nesdělovat soukromé informace, nebo nevstupovat do diskuzí komentáři, které by někomu mohly ublížit?