Skutečné příčiny obezity u dětí: Geny v rodině nemohou za všechno, roli hraje chování rodičů i dětská psychika

Mnoho rodičů věří, že dítě z nadváhy jednoduše „vyroste“. Odborníci však upozorňují, že pokud se v každodenním režimu nic zásadního nezmění, může se váha i s přibývajícím věkem dál zvyšovat – a spolu s ní i riziko zdravotních potíží, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol nebo bolesti kloubů. Je proto dobré vnímat první signály včas a nabídnout dítěti podporu a bezpečné vedení, nikoli kritiku. Dětská obezita totiž není otázkou lenosti nebo „špatného“ stravování. Vzniká kombinací mnoha faktorů – od genetické výbavy, která může ovlivnit až polovinu rizika, přes životní styl rodiny a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, až po jeho psychické nastavení. Porozumění těmto souvislostem je první krok ke změně, která dítěti skutečně pomůže.

Které děti jsou obezitou nejvíce ohroženy

„Hlavní zdroj dětské obezity v civilizovaném světě lze jednoznačně pojmenovat. Je to životní styl rodiny. Dítě je její výkladní skříní, ve které se zrcadlí genetika a především životní styl rodičů,“ říká známý český pediatr MUDr. Zlatko Marinov. Odborníci z projektu Zdravá generace z Univerzity Palackého v Olomouci zjistili, že nejvíce jsou obezitou ohroženy děti, které pocházejí z rodin s horším ekonomickým zázemím. „Ve většině vyspělých zemí vidíme, že dětskou obezitou jsou nejvíc ohroženy rodiny, které mají méně finančních zdrojů a nižší vzdělání. Nejde ale jen o příjem jako takový – promítá se do toho i celkové povědomí o zdravém životním stylu, možnostech pohybu a kvalitním spánku. Tam, kde jsou tyto podmínky omezené, vidíme riziko obezity nejvyšší,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Rodiče jako vzor

Výzkumy ukazují, že rodinné prostředí má v prevenci i léčbě dětské obezity opravdu velký význam. Genetika může ovlivnit až polovinu rizika, což znamená, že děti často přirozeně přebírají některé predispozice i návyky svých rodičů. Děti se učí hlavně pozorováním – proto do jejich stravování i pohybových zvyklostí vstupují každodenní rituály celé rodiny. Není to otázka „správně“ či „špatně“, spíše přirozený proces, kdy dítě přejímá to, co doma vidí a zažívá.

„A nejde jen o rodinné návyky. Například děti matek s těhotenskou cukrovkou mohou mít už od raného vývoje odlišně nastavené vnímání chuti a sytosti, což může ovlivnit jejich potřebu sladkého,“ doplňuje MUDr. Jan Boženský. O to víc může dítěti pomoci, když doma funguje pravidelný, srozumitelný režim a postupné zavádění zdravějších voleb – třeba nahrazení sladkostí jinými odměnami, které dítě potěší stejně, ale podpoří jeho dlouhodobé zdraví.

Na spánku záleží

Nedostatek spánku si na první dobrou s dětskou obezitou zřejmě nespojíme. Přitom je to velmi častý a podstatný důvod, proč děti přibírají. Nedostatek kvalitního spánku totiž mění hladinu hormonů, jež regulují pocit hladu. Nevyspalé děti mají větší hlad a preferují rychlé cukry a tuky. „Kvalitní spánek je pro děti naprosto zásadní – mimo jiné proto, že v první části noci se vyplavuje růstový hormon nezbytný pro vývoj organismu. Pokud dítě chodí spát pozdě nebo spí málo, zasahuje to nejen do růstu, ale i do regulace hladu a chuti k jídlu,“ vysvětluje MUDr. Boženský.

Psychické příčiny dětské obezity

Křehká psychika dětí a dospívajících se v současnosti skloňuje ve všech pádech. Často souvisí se vzhledem a špatným vnímáním vlastního těla, což vede k nízkému sebevědomí a sociální izolaci. To jsou důvody, jež stojí za různými poruchami příjmu potravy od anorexii, bulimii i prosté zajídání špatných pocitů. Stejně jako dospělí, i děti si pak svoje frustrace a smutky kompenzují jídlem, které jim alespoň na chvíli přinese pocit radosti a uspokojení. Důležité je s dětmi mluvit, ptát se, co je trápí a případně i nabídnout pomoc v podobě psychoterapie.   

Léčba obezity u dětí

Podobně jako u dospělých, i u dětí a dospívajících existují různé možnosti léčby včetně užívání léků na snížení pocitu hladu. Jenže to samo o sobě není řešením. Naprosto klíčová je změna životního stylu a přístupu k jídlu i vlastnímu tělu. Děti by se měly vyhýbat zejména slazeným nápojům, uzeninám, polotovarům a energetickým nápojům, které narušují spánek. „U dětí nemají místo žádné drastické diety ani tresty. Smysl má jednoduchý, předvídatelný režim. Pravidelná snídaně, několik menších porcí denně, omezení slazených nápojů a dostatek ovoce a zeleniny – to je základ, který funguje. U menších dětí často stačí upravit prostředí a návyky celé rodiny. Jakmile dítě vidí, že zdravé volby dělají i rodiče, přijímá změnu mnohem snadněji,“ doporučuje MUDr. Boženský. Zejména u dospívajících dětí je důležitá pozitivní motivace a laskavý přístup. „U dospívajících je zásadní pozitivní, respektující přístup. Děti často nejí kvůli hladu, ale kvůli úzkosti, stresu nebo tlaku ze školy. Když je budeme kritizovat nebo trestat, jen to prohloubí problém. Potřebují čas, pozornost a bezpečné prostředí, kde mohou mluvit o tom, co je trápí. Teprve pak se otevřou i změnám v chování,“ uzavírá MUDr. Boženský.