Město Plzeň, ležící na soutoku čtyř řek, se pyšní nejen vyhlášeným českým pivem, ale i bohatým kulturním dědictvím. V reportáži časopisu Venkov & styl se dozvíte více o pokladech, které toto město nabízí.
Čtvrté největší městou nás leží na soutoku čtyř řek. Traduje se, že vzniknout jeho názvu dala věčně vlhká, kluzká půda. Kořen slova plz vychází ze staročeštiny a vyjadřuje, že je něco vlhké, mokvající. Názvem Plzeň se původně označovala osada v místě dnešního Starého Plzence. Tu časem přesunuli na vhodnější místo a začali rozlišovat Starý a Nový Plzeň. Následně bylo od slova Plzeň odvozeno slůvko Plzenec, tedy zdrobnělina, a přídomek Starý zůstal. Na počátku byla Plzeň mužského rodu, první označení města tak, jak ho známe, v rodě ženském, je až z roku 1651. Tolik jazykovědné okénko, a teď už vzhůru za poznáváním...
Nejvyšší výhled z kostelní věže v Česku
Náměstí Republiky v centru města se rozměry 139 x 193 metrů řadí mezi největší v Evropě. Dominantou prostoru je gotická katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Česku, která dosahuje výšky přes sto metrů. Lidi stojící dole tak od ohromujícího výhledu nahoře dělí úctyhodných tři sta schodů. Za výstup ale stojí, při dobrém počasí lze vidět nejen vrcholky Šumavy, Českého lesa, ale výjimečně i Alpy. Stavba monumentálního chrámu začala spolu se založením města roku 1295, k jejímu ukončení došlo zkraje 16. století. V původních plánech stálo, že chrám bude mít dvě věže: severní a jižní. K tomu však nedošlo, věž má pouze jednu. Posléze byl chrám prohlášen katedrálou, to v roce 1993, když v Plzni papež Jan Pavel II. zřídil biskupství. Mezi nejcennější díla, která jsou uvnitř k vidění, patří Plzeňská madona. Ve 14. století u této opukové sochy prosily o pomoc a uzdravení celé zástupy pocestných... Dnes lidé častěji směrují své kroky spíš k zadní straně svatostánku. Na kovové mříži, která chrání sousoší Krista na hoře Olivetské, jsou hlavy malých andělů a na první pohled je znát, že jeden je osahaný nejvíce. Říká se totiž, že kdo sáhne na pravého anděla, tomu bude přát štěstí nebo se mu splní tajné přání. Tak proč to nezkusit.
Po stopách řemesel
Na hlavním plzeňském náměstí by turista neměl minout ani Národopisné muzeum. V letech 2021 až 2023 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a ve dvou prohlídkových okruzích je tu teď možné navštívit expozice Z vesnice do města a Obživa, oděv, zvyky. První reflektuje proměny vztahu venkova a města v čase 19. století; druhý dává nahlédnout pod pokličku všelijakých řemesel – provaznictví, krejčovství, barvířství, perníkářství nebo třeba voskařství. Barvitě navíc představuje lidové umění a zvyky (nejen regionální), které vycházejí z tradičního koloběhu hospodářského roku.
Jedinečnost novodobé architektury
Hlubokou stopu zanechal v Plzni architekt Adolf Loos. Narodil se roku 1870 v Brně, studoval v Americe a po návratu pobýval převážně ve Vídni, ale... svého času žil právě i v Plzni. Jednou v letech 1907–1910, podruhé 1927–1932 a na zdejší architektuře je Loosův podpis hodně vidět. Hlavním rysem je funkčnost a užitnost. Vzhledem ke zdobnosti architektury přelomu 19. a 20. století, byly jeho návrhy skutečně progresivní a odvážné. V prohlídkových okruzích (Byty Voglových a Krausových, Brummelův dům a Semlerova rezidence) stojí „ruka“ geniálního architekta rozhodně za vidění.
Na dosah od Plzně, ve Starém Plzenci, stojí Bohemia Sekt, největší vinařský závod u nás. V prostorách původního pivovaruvzniká už od 40. let 20. století nejoblíbenější sekt v Česku a miliony lahví jím naplněné se ročně vyvezou do celého světa. První zdejší sekt se jmenoval Black Widow (Černá vdova) a připít si jím mohli američtí osvoboditelé. Dokonce se traduje, že v radostné euforii konce války vypili všech 37 tisíc lahví! Jestli jim Staroplzenečtí pomáhali, nebo ne, to se lze domýšlet... Zmínit nutno i Plzeňský Prazdroj, který se s půlmilionem návštěvníků ročně řadí k nejoblíbenějším výletním cílům Česka. Každou hodinu v pivovaru naplní 120 tisíc lahví a nápoj „z obilí“ čepovaný z dubových sudů tady čeká na každého, komu bylo už 18 let a kdo tekutý plzeňský poklad ocení. A nejen ten, jak vidno, v Plzni a okolí nuda nehrozí!
Nadčasový architekt a jeho moderní návrhy
Adolf Loos je považován za předchůdce moderní architektury. Ve 30. letech navrhl pro zdejší zámožné židovské podnikatele interiéry, které byly na svou dobu ohromně průkopnické. Kromě Plzně je to pouze Vídeň, kde se dochovalo více jeho realizovaných návrhů. Loos se řadí mezi hrstku oceňovaných předválečných architektů (jako třeba Le Corbusier), kteří se věnovali moderně. K dalším jeho dílům patří Müllerova vila v Praze, dále Looshaus neboli Obchodní dům Goldman & Salatsch ve Vídni. Loos navrhl vilu i pro americko-francouzskou divu Josephine Bakerovou, realizována ale nebyla. V Plzeňském kraji je spousta zajímavých míst, která stojí za pozornost a návštěvu. Poradí weby i infocentra.
Doporučujeme
reklama
Připomínka zla z období komunismu
Hruškovou meditační zahradu vybudoval politický vězeň Luboš Hruška, kterého během politických procesů na konci 40. let odsoudili k 18 rokům vězení. Za mřížemi si předsevzal, že pokud přežije, vybuduje připomínku zla pramenícího z komunismu. Ve vězení byl navíc tajně pokřtěn, a když ho po 11 letech propustili, své myšlence dostál. Přebudoval původní ovocnýsad na Památník obětem zla. Součástí je i Křížová cesta sochaře Romana Podrázského. Nádrž České údolí na okraji Plzně je ideálním místem k procházkám přírodou a v oblibě ji mají i rybáři.
Článek vyšel pod původním titulkem Plzeň, město unikátů v časopise Marianne Venkov & styl číslo 11/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
