„Myslel jsem si, že znám Den svatého Patrika, ale pak jsem ho zažil v Irsku a zjistil, že zdaleka není jen o zeleném pivu“

Vyrazil jsem proto přímo ke zdroji - do Irska. Konkrétně do dvou míst: menšího města Tullamore, které lze bez nadsázky označit za metropoli whiskey, a do hlavního města Dublinu. Každé z nich nabídlo zcela odlišnou, ale stejně silnou zkušenost. Na jedné straně komorní atmosféru a tradici, na druhé masové oslavy s více než půl milionem lidí v ulicích. Oslavy Dne svatého Patrika jsem do té doby znal hlavně z Česka. U nás tento den často znamená zelené pivo a večer v irském pubu. O to víc mě zajímalo, jak vypadá svátek tam, kde má své kořeny. Tullamore, patnáctitisícové město zhruba hodinu cesty od Dublinu, působí nenápadně. Má ale dvě místa, která stojí za pozornost. Tím prvním je hlavní třída lemovaná tradičními irskými puby. Jakmile do některého vstoupíte, máte pocit, že jste se vrátili domů - a místní vás berou jako starého známého. Prostory připomínající svým charakterem kostely ožívají živou hudbou, zatímco na obrazovkách běží rugby.

Whiskey: Víc než jen pití

Druhým významným bodem je palírna světoznámé whiskey Tullamore D.E.W., která se nachází na okraji města. Návštěvníky láká do svého centra, kde během zhruba půlhodinové prohlídky nejen ochutnají místní produkci, ale především pochopí, jaký význam má whiskey pro irskou kulturu. Nejde o bezhlavou zábavu, ale o prostředek setkávání, sdílení a prožívání okamžiku. Největší oslavy se však odehrávají v Dublinu. Hlavní město, rodiště řady významných osobností, se na Den svatého Patrika doslova zahalí do zelené. Do ulic přichází více než půl milionu návštěvníků, kteří přijeli kvůli slavnostnímu průvodu procházejícímu centrem města. Několik kilometrů dlouhá trasa se rychle zaplní diváky a najít dobré místo vyžaduje přijít s předstihem. Průvod, který letos vyrazil přesně v poledne, tvořilo dvanáct alegorických vozů. Velkou pozornost poutaly také pochodové kapely - nejen místní, ale i ze Spojených států.

Zážitek, který člověku zůstane pod kůží

Celá událost je především oslavou irské identity. Hrdosti národa, který si po staletích nadvlády vybojoval vlastní nezávislost. Po skončení průvodu se lidé rozcházejí - někteří domů za rodinami, jiní do zaplněných ulic a podniků, kde pokračuje živá hudba i neformální oslavy. Ani já nezůstávám stranou a mířím do podniku známého jako Whiskey Palace. V několika patrech tradičního pubu se mísí generace návštěvníků. Starší i mladší společně sdílejí dojmy z průvodu, usmívají se a bez zábran se dávají do řeči. Navštívit Dublin během Dne svatého Patrika byl dobrý nápad. Zážitek, který člověku zůstane pod kůží. Irská sounáležitost a upřímná pohostinnost jsou něco, co stojí za to zažít znovu. Tak tedy za rok zase - na stejném místě. Sláinte!

Zdroj: Autorský článek