22. dubna 2016 na Den Země byla vysazena první „živá“ kaple u nás. Stromy postupně rostou a časem vytvoří přirozené sloupoví a živou klenbu. Její konečná podoba se ukáže až za desítky let, když se koruny a větve stromů zcela propletou.
Využití živých stromů k náboženským a shromažďovacím účelům má kořeny v pohanských posvátných hájích. První projekt „zelené katedrály“ vysázené ze stromů v novodobé historii pak můžeme přičítat nizozemskému umělci Marinusovi Boezemu. Umělec v krajině Flevolandu vysázel od roku 1987 178 topolů černých přesně podle půdorysu slavné gotické katedrály Notre-Dame v Remeši. Stromy dnes měří kolem 30 metrů a svými korunami dokonale imitují architekturu chrámu včetně bočních lodí a nosných pilířů. Tento nizozemský projekt inspiroval celou vlnu moderních stromových staveb po celé Evropě, včetně italských vegetativních katedrál od Giuliana Mauriho (2001) nebo německých vrbových staveb (Weidendom). Z této tradice čerpá také první česká Kaple vnitřního ticha z roku 2016.
U nás za vznikem stromových kaplí stojí manželé Matějkovi. Oba jsou krajinářští architekti, kterým učarovala myšlenka duchovního prostoru, který roste a stále se mění a jeho výslednou podobu budou moct obdivovat až další generace. Sloupoví stromových kaplí tvoří kmeny stromů a proplétající se větve pak postupně dotvářejí jejich klenbu. Často vznikají jako náhrada za zaniklé historické stavby, případně jako památná místa v krajině a pro setkávání lidí bez rozdílu víry. Hana a Daniel Matějkovi se na jednom studijním workshopu dostali do zaniklé osady v bývalých Sudetech a objevili místo, kde stála kaple. I když z ní nezbyla ani cihla, její obvod kopírovaly vzrostlé stromy. A tak vznikl nápad, že kaple nemusí tvořit jen pevné stěny, ale i stále se měnící příroda.
Foto: Danmat04/Wikimedia
Půdorys první stromové kaple - Kaple vnitřního ticha od Hany a Daniela Matějkových.
Bohoslužby pod širým nebem
Kaple vnitřního ticha z 24 lip srdčitých byla vysázena v Nové Lhotě na Hodonínsku. Na její výsadbě spolupracovali sami místní – dobrovolníci, žáci ze základní školy i jejich rodiče. Stromy jsou uspořádány do tvaru obdélníkového půdorysu tradiční kostelní lodi, kde jednotlivé lípy tvoří sloupy a jejich koruny po letech vytvoří přírodní klenbu chrámu. Kaple byla slavnostně otevřena v sobotu 23. dubna 2016 a posvěcena při bohoslužbě pod širým nebem. V některých stromových kaplích se konají pravidelné bohoslužby a další akce. Jsou lidé, kteří dávají přednost nebi nad hlavou, před klenbou kostelů. Je to například ve stromové kapli Ve hvězdách u Lanžhotu na Břeclavsku, která byla vysázena v roce 2019 a tvoří ji pro změnu 11 dubů v kruhu. I na jejím vzniku se podílel spolek naOKRAJI Hany a Daniela Matějkových.
Na svém kontě mají manželé a jejich spolek, často ve spolupráci se spolkem Větvení, stromových kaplí v Česku už dnes několik. Většinu z nich sami navrhli, nebo spolupracovali na jejich realizaci. I když vznikají místa další, například Sluneční kaple na Pohořsku z roku 2017, kterou inicioval Okrašlovací spolek Pohoř. Tato kaple je věnována Slunci, má kruhový tvar z vysázených habrů a její průměr je 6,96 metru, což je přesně 200 mil. krát méně než průměr Slunce. Zajímavá je též kaple Souznění v Lubenicích. Už jen tím, že je částečně vysázená z ovocných stromů, konkrétně z třešní a její dominantu (než stromy vyrostou) tvoří velký kříž. I ona je dílem manželů Matějkových, stejně jako další zajímavá kaple ze stejného roku 2022, tentokrát v hlavním městě. Pražská stromová kaple v Libni nese jméno Kaple dvanácti apoštolů a jde o první takové místo, které není ve volné přírodě, nýbrž přímo v zastavěné části města. A stromy, které sem architekti vybrali? Překvapivě znovu třešně – tentokrát ty divoké. Jestli vás koncept stromových kaplí zaujal, můžete si ji nechat navrhnout a vysázet také. Stačí vědět o vhodném pozemku a mít souhlas jeho vlastníka. Pak už stačí jen oslovit krajinné architekty, kteří se na tyto nevšední živé „svatostánky“ specializují.
