Kynuté české buchty jsou klasikou našich kuchyní a návod, jak na „zaručeně nejlepší“, se v mnohých rodinách předává z generace na generaci. Podle našeho dnešního receptu si ovšem můžete připravit buchty pohádkové, úplně jako od mlynářovy dcery Elišky z filmu Princezna ze mlejna.
Buchty jsou pečivo nejen chutné, ale i praktické: na dělení mezi strávníky, na svačinu do práce i na cestování. Není divu, že se dostaly i do spousty klasických pohádek. Ano, nebyla by to správná česká pohádka, kde hospodyně netahá z pece buchty, na které se srdce směje nebo kde starostlivá máma nebalí synkovi do uzlíku buchty na vandr. První historické zmínky o kynutých buchtách pocházejí už ze 17. století. Tehdy se ovšem těsto připravovalo pouze z mouky, vajec, tekutých kvasnic a soli. Pak se nechalo vykynout, a nakonec se z něj vytvarovaly šišky či bochánky. Ty se ovšem nepekly, nýbrž vkládaly do vroucí vody. Původní české buchty se tedy vařily. Navíc byly slané. Podávaly se s máslem, kterým se přelévaly nebo se do něj namáčely. Až mnohem později se začaly péct v pecích. Časem se začalo experimentovat také se sladkými náplněmi. Kynuté buchty mají tedy vlastní zajímavou historii, navíc neustále plnou nadšených příznivců. Nadýchané kynuté buchty údajně miloval také prezident Masaryk.
Podle etymologických slovníků se výraz buchta vyskytuje v češtině, slovenštině a v polštině. „Do polštiny bylo patrně přejato v 16. století právě z češtiny. Vzniklo zřejmě ze základu buch-/puch-, který v sobě skrývá význam nabývání objemu (z podobného základu vzešla například slova puchnouti, pýcha či buclatý),“ uvádí Ústav pro jazyk český AVČR. Někteří lingvisté ovšem zastávají teorii, že se slovo buchta do češtiny dostalo z německého pojmenování pečiva Buchtel/Wuchtel. Ať je to, jak je to, historické prameny dokládají, že české buchty kdysi nesměly chybět například ani u štědrovečerního stolu, byly také oblíbenou součástí odměn pro čeládku i dárkem na návštěvu. U buchet se můžete setkat s různými krajovými názvy jako měchury, mochury, rozpeky, rozpíčky, baby, zahýbáče, hnětky aj. Často dostávaly názvy i podle druhu náplně: sliváky, makovníky, tvarožníky, zelníky, mrkváky, mrkvance apod.
Těsto:
Tvarohová náplň:
Maková náplň:
Máslo na potření pekáče a buchet
Do misky rozdrobíme droždí, přidáme 100 ml vlažného mléka, 1 lžičku cukru a 1 lžičku mouky, odebrané z celkového množství. Vše společně promícháme a necháme vzejít kvásek. Trvá to asi 15 minut. Pokud použijeme sušené droždí, vysypeme ho do misky s vlažným mlékem a necháme 10 minut aktivovat. Do mísy prosejeme zbytek mouky a přidáme vejce, sádlo, zbytek cukru a větší špetku soli. Za pomoci robota důkladně hněteme alespoň 10 minut, až vznikne vláčné nelepivé těsto. Mísu s těstem přikryjeme a necháme na teplém místě kynout asi 1 hodinu, dokud nezdvojnásobí objem. Mezitím připravíme makovou náplň, aby stihla vychladnout. Do vroucího mléka s rumem vsypeme mák a cukr a za stálého míchání vaříme přibližně 5-10 minut. Poté odstavíme, vmícháme povidla se skořicí a necháme vychladnout. V misce důkladně promícháme tvaroh, moučkový cukr, žloutky, kukuřičný škrob, rum, vanilku a citronovou kůru. Pekáč o velikosti asi 30x40 cm důkladně vymažeme máslem. Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučenou pracovní plochu. Krátce prohněteme a rovnoměrně rozdělíme na 24 kousků. Rukama nebo malým válečkem vytvoříme z těsta placky a do středu každého kousku dáme plnou lžičku náplně. Okraje každé placky důkladně spojíme k sobě, aby v uzlíčku nezůstaly žádné otvory, a vytvarujeme buchty. Vytvarované buchty položíme spojem dolů na vymazaný pekáč a důkladně je ze všech stran potřeme rozpuštěným máslem, aby se po upečení daly dobře oddělit. Mezi jednotlivými buchtami necháváme rozestupy asi 1-2 cm. Pekáč vložíme do trouby, pečeme 10 minut, poté snížíme teplotu na 160 °C a dopékáme dalších 30-40 minut do zlatohněda. Buchty pěkně nabudou a vyplní mezery, takže z pekáčku se na nás usmějí pěkně buclaté tvary. Pekáč vyjmeme z trouby a buchty necháme vychladnout. Před podáváním pocukrujeme.
autorský článek, toprecepty.cz, ujc.cas.cz
