Únor bývá nevyzpytatelný. Jeden den jarní slunce, druhý den třeskutý mráz. Právě proto si naši předkové pomáhali pranostikami. Únorové lidové moudrosti dodnes napoví, kdy zima ještě udeří, proč je sníh pro pole dar a kdy se začít těšit na jaro.
Únor je nejkratší měsíc roku, ale rozhodně ne nejklidnější. V lidové tradici patří k těm nejdůležitějším. Ne proto, že by už přicházelo jaro, ale právě proto, že zima se v něm často ještě jednou naposledy nadechne. Staří hospodáři únor pečlivě sledovali. Každý mráz, každá obleva i směr větru měl svůj význam a odvozovala se z něj budoucí úroda i podoba jara.
Únor byl měsícem naděje i obav zároveň. Po dlouhé zimě už lidé vyhlíželi světlo a teplo, ale zároveň věděli, že právě únor umí být zrádný. Často přinášel nejsilnější mrazy celé zimy, které rozhodovaly o tom, jak přežije ozim a kolik vláhy zůstane v půdě. Průměrné únorové teploty sice postupně rostou, ale extrémy nebyly výjimkou. Právě v únoru padly i ty nejnižší zaznamenané teploty. Zkušenost naučila lidi jedno. Teplý únor neznamená vyhráno a bílý únor je pro pole požehnáním. Nejznámější pranostika „Únor bílý pole sílí“ nevznikla náhodou. Sníh funguje jako přirozená peřina. Chrání půdu před holomrazy, zadržuje vláhu a umožňuje zemi pomalu odpočívat. To, co dnes řešíme technikou a zavlažováním, příroda dřív zvládla sama právě díky sněhové pokrývce. Naši předkové dobře věděli, že holý mráz bez sněhu dokáže úrodu zničit. Proto se raději smířili s chladným únorem, než aby přišel příliš brzký náznak jara. Ostatně další pranostiky to potvrzují. Když v únoru sníh a led, v létě nanesou včely med. Nebo také teplý únor: studené jaro, teplé léto.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Svatá Apolena bývá mlhou zahalena.
Když slunce na svatou Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
Na Hromnice o hodinu více.
Na Hromnice zimy polovice.
Začátkem února přichází svátek Hromnic a s ním často i tzv. hromniční obleva. Slunce už má sílu, dny se prodloužily a sníh začne tát. Pro mnoho lidí je to první opravdový dotek jara. Jenže tradice varují. Hromniční obleva bývá krátká a zima se ještě nevzdává. Pranostiky mluví jasně. Je-li na Hromnice jasno, zima potrvá. Naopak sníh nebo déšť slibují blížící se jaro. Hromnice byly důležitým mezníkem, kdy se lidé rozhodovali, zda se chystat na další mrazy, nebo se pomalu připravovat na práce kolem stavení a polí. Kolem poloviny února přichází podle lidové zkušenosti valentinská zima. Často nejkrutější období měsíce, kdy do střední Evropy proudí studený vzduch a mrazy sevřou krajinu naposledy opravdu pevně. Není náhodou, že se k tomuto datu váže tolik varovných pranostik. Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna není přehnané rčení, ale realistický popis toho, co lidé po generace zažívali. Právě v tomto období padaly nejnižší teploty a zima ukazovala svou sílu. Kdo ji podcenil, riskoval zásoby i hospodářství.
Konec února přináší změnu. Matějské oteplení bylo vnímáno jako první skutečný obrat. Ne vždy znamenalo definitivní konec zimy, ale naznačovalo, že se příroda začíná probouzet. Tání sněhu, lámání ledů a návrat ptáků byly signály, kterým lidé věřili víc než kalendáři. Pranostiky ke svatému Matěji mluví o otevírání země, lámání ledů a zpěvu skřivana. Symbolika je jasná. Zima slábne a jaro už se hlásí o slovo, i když si ještě nechá chvíli na čas.
Zdroj: pranostika.cz, kudyznudy.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
