Na chalupu se byste neměli vyrážet jen za prací, ale hlavně „dobít baterky“. Poradíme, jak si na zahradě vybudovat oázu klidu, která bude ladit s venkovským stylem. A stoprocentně ji ocení také vaše děti.
Abyste si mohli plně užívat celou zahradu kolem vašeho venkovského útočiště, nestačí mít jen klasické sezení pod pergolou. Projděte se po zahradě a najděte vhodný prostor, kde by mohla být nová chalupářská „chill out“ zóna. Nejlepší je místo pod vzrostlými stromy, které v parném létě poskytnou příjemný stín. Pozorujte zahradu v různých denních dobách, abyste věděli, kde bude nejlepší si takový odpočinkový koutek vybudovat. Místo by nemělo být jen zastíněné, ale zároveň chráněné před větrem. S tím může pomoct živý plot, rákosová zástěna nebo dřevěný paraván. A nezapomeňte na výhled. Přece jen chcete relaxovat s pohledem do údolí, na les nebo na vaše rozkvetlé záhony, ne na sousedův nepořádek za plotem.
Co ve chvílích volna rádi děláte? Můžete si připravit pohodlné posezení s knížkou a kávou, ohniště, u kterého bude relaxovat celá rodina nebo houpací síť na odpoledního šlofíka i zábavu pro děti. Nezapomeňte ani na osvětlení. A je úplně jedno, že nemáte v dosahu zdroj elektrického proudu. Vsaďte na solární řetězy, které lze napnout mezi stromy nebo solární světýlka, co se dají zapíchnout do země. Na provázky mezi větvemi lze navěsit i lehké solární lampiony. Každopádně tlumené světlo, které se samo rozsvítí s přicházejícím večerem, navodí tu správnou atmosféru.
Už jsme zmínili vzrostlé stromy. Ty budou nejen tím nejlepším přírodním stíněním, případně místem, kam zavěsit lampičky, ale lze na ně přidělat také různé typy houpaček a houpacích sítí. Nejlepší jsou na to listnáče (ořech, dub, lípa, buk), vyhněte se však raději bříze nebo vrbě – jejich dřevo je měkké, křehké a větve se rády nečekaně lámou. Rozhoduje i zdraví stromu. Pokud uvidíte ve větvi nebo v kmeni u větve dutinu, výron smůly nebo chomáče hub, houpačku tam raději nedávejte. A i když plánujete pouze houpačku pro děti, testujte větev raději vy. Pokud se pod vámi výrazně prohýbá nebo v ní lupe, může to být riskantní. Lano byste neměli dávat přímo na kůru. Použijte nějaký chránič, stačí třeba kousek staré hadice. Houpačku věšte alespoň 1 metr od kmene, aby se do něj při houpání nenaráželo. Můžete upravit také prostor pod houpačkou, který děti (i my dospělí) brzy vyšlapou od trávy. Aby tam nebylo po dešti bahniště, stačí přidat třeba vrstvu mulčovací kůry nebo oblázky.
Výběr ohnišť různých tvarů i materiálů najdete třeba v Bonami.
Co by to bylo za večery na chalupě bez táboráku. My doporučujeme vsadit na přenosné ohniště, kterým si nezničíte trávník a hlavně ho po sezoně můžete jednoduše schovat. Existují různé možnosti nejen, co se týká materiálů. Nejobvyklejší jsou ohniště ze surové oceli, která sice postupně rezne, ale na chalupu to nevadí – získá alespoň zajímavou patinu. Odolnější je tzv. corten ocel, která už jako rezavá vypadá, ale jde o speciální úpravu, kdy zůstává rez pouze na povrchu. Možností je též nerez, ten se však k chalupářskému stylu příliš nehodí. Nebo těžká a stabilní litina, která dobře drží teplo. Je však křehčí a při pádu může prasknout. Tvarem je nejobvyklejší mělká mísa různých rozměrů. Vypadá to skvěle, oheň vám bude hřát na nohy, akorát z ní vítr snadno vyfukuje kouř i popel. V hlubších koších je pak oheň lépe chráněn před větrem a dříví z nich nevypadává. Na druhou stranu z nich ale teplo sálá spíš nahoru než do stran. A poslední možností jsou tzv. bezkouřová ohniště. Díky dvojité stěně a přisávání vzduchu v nich dochází k druhotnému spalování. Nejde z nich téměř žádný kouř, takže vám neštípou oči a nesmrdí oblečení. Jsou však dražší a těžší.
Houpací křeslo nebo hamaka není pro každého, navíc k ohništi se do něj neposadíte. Proto je potřeba vybrat do vaší relax zóny i nějaké to posezení. Nároky na něj jsou jednoduché – musí být stabilní a odolné proti nepřízni počasí, abyste jej nemuseli neustále uklízet. Navíc by mělo být nižší, ať z něj můžete bez problémů opékat třeba buřty. Jednoduchou lavičku si vyrobíte sami ze silné, široké fošny a starých cihel nebo špalků dřeva. Klasikou jsou pak dřevěné lavice se skládací kovovou podnoží, které můžete na zimu snadno složit a schovat. Nebo kovová lavička s výpletem, která je prakticky nezničitelná. Konstrukce bývá z oceli, sedák z mřížoviny (tahokovu). Voda skrz ni proteče, nedrží se na ní listí ani nečistoty. Jen nezapomeňte, že všechna tato sezení jsou tvrdá a nepříliš pohodlná. Proto si na ně vždy pořiďte podsedáky, polštáře a nebo stylovou kožešinu. Neztratí se ani plédy a deky, které si můžete dát pod sebe a v případě chladnějších večerů se do nich zabalit.
Zdroj: autorský text
Zdroj: autorský text
84 Kč
84 Kč
89 Kč
