Krásná, nalíčená a sebevědomá atletka Karolína Maňasová: Dávný paradox ženského sportu byl naštěstí zbořen!

Nalíčené oči na startovní čáře, upravené vlasy pod přilbou nebo pečlivá manikúra při olympijském finále. Pro dnešní generaci sportovkyň naprostá samozřejmost. Přesto ještě donedávna ženy ve vrcholovém sportu čelily očekávání, že si budou muset vybrat mezi výkonem a ženskostí. Současné atletky, tenistky nebo biatlonistky však ukazují, že síla, ambice a ženskost mohou existovat vedle sebe.

Mohlo by se vám líbit

Šampionka, kterou zastavila menstruace: Co si vzít z přiznání biatlonistky Dorothey Wierer o ženském cyklu

Černá tužka za socialismu

Podělím se s vámi o svou osobní zkušenost: Když jsem před lety závodně běhala a skákala do dálky v Jablonci nad Nisou, byla atmosféra úplně jiná. Trénoval mě otec Barbory Špotákové a na stadionech se řešily především výkony. O vzhledu se příliš nemluvilo. Přesto jsem byla asi jedna z mála holek, která si před závody zvýrazňovala oči tužkou. Nepřipadalo mi na tom nic zvláštního, ale zpětně si uvědomuji, že tehdy to úplně běžné nebylo. Vlastně vůbec. Dnes by si toho nejspíš nikdo ani nevšiml. Pravda, to, jestli jsem vyhrála, nebo ne, asi černá tužka nezměnila, nicméně mnohé vrcholové sportovkyně dnes říkají, že drobné rituály péče o sebe jim pomáhají cítit se sebevědoměji. Ať už jde o oblíbenou řasenku, upravené obočí nebo pečlivě zapletené vlasy. Nejde o povrchnost. Ve vrcholovém sportu, kde rozhodují detaily, může být pocit spokojenosti se sebou samou jedním z faktorů, který přispívá k psychické pohodě a sebevědomému výkonu.

Problém nikdy nebyl make-up

Psychologové a sociologové už řadu let upozorňují, že ženy ve sportu čelí dvojímu metru. Na jedné straně musí prokazovat sílu, odolnost a soutěživost, tedy vlastnosti tradičně spojované s mužským světem. Na druhé straně jsou stále hodnoceny podle vzhledu a míry naplnění představ o ženskosti. V psychologii se tomu říká female athlete paradox – paradox sportovkyně. Výzkumy dokonce ukazují, že média o sportovkyních častěji informují prostřednictvím jejich vzhledu, soukromí nebo emocí než prostřednictvím výkonů, zatímco u mužů dominují výsledky a sportovní analýzy. Ne, tenhle paradox mužští sportovci nezažívají. Nikdo po nich nechce, aby dokazovali, že kromě sportovního výkonu jsou taky dostatečně mužní.

Mohlo by se vám líbit

Známá influencerka se po rozvodu stala terčem sexistických narážek. Společnost je k ženám méně tolerantní než k mužům

Průkopnice, které změnily pohled veřejnosti

Dnešní sportovkyně už nemusí volit mezi medailemi a vlastní identitou. Cestu jim prošlapaly ženy, které se nebály vystoupit z tehdejších představ o tom, jak má vrcholová atletka vypadat. Mezi nejvýraznější patřila americká sprinterka Florence Griffith Joyner. V době, kdy se očekávalo, že budou sportovkyně spíše nenápadné, ona sebevědomě nastupovala na start s výrazným make-upem, ikonicky zdobenými nehty a extravagantními outfity (sama si je navrhovala). Když jsme se tehdy dívali na televizi, nejeden muž opovržlivě říkal: Máňo, vidíš ty nehty? To se přece ke sportovkyním nehodí.

Přesto patřila mezi nejrychlejší ženy planety. V době, kdy většina sportovkyň dávala přednost nenápadnosti, působila jako zjevení. I se svými dlouhými barevnými nehty se stala olympijskou vítězkou a dodnes drží světové rekordy na 100 a 200 metrů! Na její odkaz navázaly další sportovkyně. Tenistka Serena Williams zase bořila stereotyp, že silné a svalnaté tělo není dostatečně ženské. Není divu, že je považovaná za významnou osobnost ženské emancipace ve sportu.

Mohlo by se vám líbit

Rodina, nebo kariéra? Ženy stále dělají kompromisy

Gabriela Soukalová a glamour image

Pokud bychom hledali v českém sportu osobnost, která pomohla proměnit pohled na ženskost ve vrcholovém sportu, byla by to bezpochyby Gabriela Soukalová. Nebyla rozhodně první, která dbala na svůj vzhled. Byla však jednou z prvních českých sportovkyň, která dokázala otevřeně spojit vrcholový výkon s glamour image. V době největších biatlonových úspěchů se objevovala nejen na sportovních stránkách, ale také v módních magazínech, reklamních kampaních a společenských rubrikách. Přitom zůstávala jednou z nejúspěšnějších sportovkyň své generace. Byla to ona, kdo pomohla zbourat představu, že žena musí svou ženskost ve sportu skrývat, aby ji brali ostatní vážně.

Generace, která nemusí vysvětlovat

Když dnes Karolína Maňasová překonává rekordy s nalíčenými řasami a potetovanými pažemi, není to příběh o kosmetice. Je to příběh o tom, že ženy ve sportu už nemusí dokazovat, že jsou buď sportovkyně, nebo ženy. Můžou mít nalíčené oči, upravené vlasy, gelové barevné nehty a zároveň překonávat rekordy. Můžou být ambasadorkami kosmetických značek i sportovních firem. Nejde o kosmetiku, jde o svobodu být sama sebou. A jak říkají odborníci, kteří se zabývají genderem ve sportu, skutečný pokrok není v tom, že ženy můžou být krásné i úspěšné. Ale v tom, že už si mezi těmito rolemi nemusí vybírat.

Zdroj: Autorský text, Nature, ResearchGate, Web Publishing, Tandfonline, Springer, iDnes