FEJETON KLÁRY MANDAUSOVÉ: Indiáni míní

Upřímně jsem si pobrečela u dokumentu o indiánské holčičce, která putuje přes náhorní plošinu s lamou (nebylo na něm nic moc dojemného).

Fascinuje mě vyprávění Carlose Castanedy Cesta do Ixtlanu, v knihovně mám Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize, v kabelce dokonce kapesní vydání, které jsem dostala od své dcery a občas si pustím stejnojmenné představení Jardy Duška na DVD. Když jsem na něj jednou čekala kvůli rozhovoru na letišti zabalená do bundy a šály, přiletěl z Jižní Ameriky bos a v barevném oblečením, které připomínalo pončo. To se mi moc líbilo. 

S otevřenou pusou jsem poslouchala Mnislava Atapanu Zeleného, když mi líčil, jak ho Indiáni adoptovali.

Onehdy jsem našla na facebooku další z mnoha „takových těch rad“, jak lépe žít, být správnějším člověkem a tak. Obvykle je přeskakuju. Obzvlášť, když jsou podkreslené kýčovitými západy slunce, ptáky v letu a podobně. Těhle jsem si všimla, protože začínaly slovy Indiánská moudrost. A dočetla dokonce.

Mnoho těch vět znám, slyšela jsem je, viděla někde napsané. Se všemi souzním.

Nevím, jak moc jsou dílem skutečných Indiánů. Nevím, jestli teď nepodnikám velkou krádež jinému časopisu, který je sesmolil, a někdo mu je ve virtuálním prostoru ukradl a šíří tak dlouho, že už se zdroj ztratil (ráda bych ho uvedla!). Ale připadají mi tak pěkné a pravdivé, že by byla škoda nesdílet je dál.

Mám holt slabost pro Indiány.

Jo a zvýraznila jsem si ty, které jsou pro mě hodně důležité. Schválně, které byste vybrali vy.

1. Dobrý člověk vidí dobrá znamení.
2. Abys zaslechl sám sebe, potřebuješ tichý den.
3. Jestliže zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, slez.
4. Kdo mlčí, ví dvakrát víc, než ten, kdo žvaní.
5. Je mnoho způsobů, jimiž páchne skunk.
6. Musíme jenom umřít.
7. Než začneš soudit chyby jiných lidí, pohlédni na stopy svých vlastních mokasín.
8. Vlast máš tam, kde je ti dobře.
9. V každém člověku zápasí zlý vlk s dobrým. Vyhrává ten, kterého krmíš.
10. Když máš co říct, vstaň, aby tě bylo vidět.
11. Ne vždy je nepřítel nepřítelem a přítel přítelem.
12. Kdo má jednu nohu v kánoi a druhou ve člunu, spadne do řeky.
13. Všechno na světě má svou píseň.
14. Dítě je host ve tvém domě: nakrm ho, pouč a propusť.
15. S proudem dokáže plout i leklá ryba.
16. Život plyne zvnitřku ven. Drž se té myšlenky a budeš skutečným člověkem.
17. Dobře řečené slovo je účinnější než obratně hozený tomahavk.
18. Mluv s dětmi, když jedí, a řečené zůstane, i když ty odejdeš.
19. Člověk si má sám dělat své šípy.
20. Kůň přivázaný ke sloupu jen těžko získá na rychlosti.
21. Všechno na Zemi má svůj cíl, na každou nemoc je lék a každý člověk má své předurčení.
22. Žába si nevypije rybník, ve kterém žije.
23. Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a nesvedu si pamatovat, dovol mi se zúčastnit a pochopím.
24. Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.
25. Vědění je skryto v každé z věcí. Celý svět byl kdysi knihovnou.
26. Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce.
27. Když zabloudíš, vzpomeň si na to, co říkávali staří. Neztratil ses ty, ztratilo se tvoje týpí.
28. Každý by měl být sám sobě vůdcem.
29. Když přineseš do vigvamu hořící větev, nestěžuj si na kouř.
30. Tvá mysl musí být jako týpí. Nech dílec u vchodu otevřený, aby čerstvý vzduch mohl dovnitř a odvál kouř zmatku.
31. Každý, jemuž se dobře daří nebo má úspěch, musel o něčem snít
32. Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.