Nehubnete, i když jste v kalorickém deficitu? Možná děláte nenápadnou, ale zásadní chybu

Kalorický deficit jako základ hubnutí

Pokud jste se někdy snažila zhubnout, zcela jistě víte, že základním pilířem je být v kalorickém deficitu. To jednoduše znamená, že denní příjem kalorií je nižší než jejich výdej. To je ale pouze teoretický základ, od kterého se poté odvíjí samotná podstata hubnutí. Praxe ovšem obvykle bývá o něco složitější. Proto se často stává, že ačkoliv jí jedinec málo, nehubne. A pak se diví. Váha by přeci měla klesnout, nebo ne?

Mohlo by se vám líbit

Nejoblíbenější diety roku 2025: Výhody i rizika, která byste měla znát, než začnete

K tomu, abychom dosáhli kalorického deficitu, je třeba pracovat s dvěma veličinami – těmi jsou energetický příjem a výdej. Příjem energie je jedním ze základních potřeb, díky kterým lidský organismus funguje tak, jak má. Výhradním zdrojem této energie je strava, skrze kterou získáváme potřebné živiny, vitamíny a další látky, bez kterých bychom se jednoduše neobešli. Zmiňovaný energetický příjem si tedy velmi zjednodušeně můžeme představit jako množství zkonzumovaného jídla. Samozřejmě je klíčové sledovat typ a množství nejen potravin, ale i nápojů – zkrátka všeho, co obsahuje nějakou energii. Na druhé straně pak stojí energetický výdej, kam je třeba zahrnout tři základní faktory – bazální metabolismus, termický efekt potravy a pohybovou aktivitu.

Jak funguje kalorický deficit v praxi?

Pokud se snažíte zhubnout, je třeba mít na paměti, že velikost kalorického deficitu by měla být 15–20 procent. Tento fakt je důležitější, než se zdá. Pokud je totiž deficit menší, nemusel by nutně fungovat tak, jak má. Respektive, hubnout zřejmě trochu budete, ovšem ne tolik. Když je deficit větší, častokrát nastává problém – hubnutí se zřejmě zastaví.

Mohlo by se vám líbit

Štíhlá postava nemusí být nutně zdravá: Skinny fat se může týkat i vás, aniž byste to tušila

Proč nehubnu, i když jsem v deficitu?

Jak již bylo zmíněno, podstatou kalorického deficitu je mít menší příjem než výdej. Není to ale tak jednoduché. Jakmile je totiž příjem natolik malý, že tělu nestačí ani na pokrytí jeho fyziologických potřeb, hubnutí pravděpodobně začne stagnovat. Velmi zjednodušeně řečeno, může dojít k tomu, že si tělo začne energii ukládat na „horší časy“– jako kdyby se bálo, že příjem jídla bude čím dál nižší, a tak chce mít jistotu, že bude mít z čeho energii čerpat. Paradoxně tak může dojít nejen ke stagnaci hubnutí, ale dokonce i k nárůstu hmotnosti.

Stagnace hubnutí ale může nastat i v případě, že je vše nastaveno správně. Anglicky se tomu říká weight loss plateau a jde o to, že tělo po nějaké době zkrátka přestane hubnout. Většinou je to způsobeno tím, že si zvykne na nový režim, kterému se přizpůsobí. Začne tedy efektivněji využívat energii, metabolismus se zpomalí a hubnutí se prostě zastaví. Právě proto je při snaze o hubnutí důležité mít po boku odborníka, se kterým můžete celý proces konzultovat. Někdy je potřeba mírně upravit příjem kalorií, jindy zase trochu překopat tréninkový plán. Ať už odborníka po boku máte, či nikoliv, jedna z nejdůležitějších věcí je mít trpělivost. Dejte svému tělu čas a pozorujte, jak reaguje na změny. Efektivní a udržitelné hubnutí je totiž běh na dlouhou trať.

Mohlo by se vám líbit

Zničí sklenička vína vaši snahu zhubnout? Nutriční terapeutka Karolína Beranová vyvrací mýty o alkoholu a hubnutí