Každý, kdo se někdy zajímal o redukci váhy, ví, že klíčovým faktorem hubnutí je kalorický deficit. Někdy se však může stát, že i přes jeho dodržování tělo začne stagnovat a váha se zastaví. Čím to je a jak s tím pracovat?
Kalorický deficit jako základ hubnutí
Pokud jste se někdy snažila zhubnout, zcela jistě víte, že základním pilířem je být v kalorickém deficitu. To jednoduše znamená, že dennípříjem kalorií je nižší než jejich výdej. To je ale pouze teoretický základ, od kterého se poté odvíjí samotná podstata hubnutí. Praxe ovšem obvykle bývá o něco složitější. Proto se často stává, že ačkoliv jí jedinec málo, nehubne. A pak se diví. Váha by přeci měla klesnout, nebo ne?
K tomu, abychom dosáhli kalorického deficitu, je třeba pracovat s dvěma veličinami – těmi jsou energetický příjem a výdej. Příjem energie je jedním ze základních potřeb, díky kterým lidský organismus funguje tak, jak má. Výhradním zdrojem této energie je strava, skrze kterou získáváme potřebné živiny, vitamíny a další látky, bez kterých bychom se jednoduše neobešli. Zmiňovaný energetický příjem si tedy velmi zjednodušeně můžeme představit jako množství zkonzumovaného jídla. Samozřejmě je klíčové sledovattyp a množství nejen potravin, ale i nápojů – zkrátka všeho, co obsahuje nějakou energii. Na druhé straně pak stojí energetický výdej, kam je třeba zahrnout tři základní faktory – bazální metabolismus, termický efekt potravy a pohybovou aktivitu.
Jak funguje kalorický deficit v praxi?
Pokud se snažíte zhubnout, je třeba mít na paměti, že velikost kalorického deficitu by měla být 15–20 procent. Tento fakt je důležitější, než se zdá. Pokud je totiž deficit menší, nemusel by nutně fungovat tak, jak má. Respektive, hubnout zřejmě trochu budete, ovšem ne tolik. Když je deficit větší, častokrát nastává problém – hubnutí se zřejmě zastaví.
Jak již bylo zmíněno, podstatou kalorického deficitu je mít menší příjem než výdej. Není to ale tak jednoduché. Jakmile je totiž příjem natolik malý, že tělu nestačí ani na pokrytí jeho fyziologických potřeb, hubnutí pravděpodobně začne stagnovat. Velmi zjednodušeně řečeno, může dojít k tomu, že si tělo začne energii ukládat na „horší časy“– jako kdyby se bálo, že příjem jídla bude čím dál nižší, a tak chce mít jistotu, že bude mít z čeho energii čerpat. Paradoxně tak může dojít nejen ke stagnaci hubnutí, ale dokonce i k nárůstu hmotnosti.
Stagnace hubnutí ale může nastat i v případě, že je vše nastaveno správně. Anglicky se tomu říká weight loss plateau a jde o to, že tělo po nějaké době zkrátka přestane hubnout. Většinou je to způsobeno tím, že si zvykne na nový režim, kterému se přizpůsobí. Začne tedy efektivněji využívat energii, metabolismus se zpomalí a hubnutí se prostě zastaví. Právě proto je při snaze o hubnutí důležité mít po boku odborníka, se kterým můžete celý proces konzultovat. Někdy je potřeba mírně upravit příjem kalorií, jindy zase trochu překopat tréninkový plán. Ať už odborníka po boku máte, či nikoliv, jedna z nejdůležitějších věcí je mít trpělivost. Dejte svému tělu čas a pozorujte, jak reaguje na změny. Efektivní a udržitelné hubnutí je totiž běh na dlouhou trať.
