Má věda co říct k tak metafyzické záležitosti, jako je láska? Kolik toho musíme vědět o druhém, abychom se zamilovali? Psychologové Arthur a Elaine Aronovi přišli se setem otázek, které vám ukážou, jestli jste právě našli svou druhou polovičku, nebo máte radši po anglicku zmizet.
Athur Aron a Elaine Spaulding. Dva studenti psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Když se před padesáti lety políbili před jednou z budov na univerzitě v americkém Berkeley a bezhlavě se do sebe zamilovali, netušili ještě, že láska bude jejich společným celoživotním vědeckým tématem (k němuž se později přidá ještě vysoká citlivost).
Jejich nejspíš nejznámějším společným dílem byla studie publikovaná v roce 1997 v odborném psychologickém periodiku. Jejím cílem bylo zjistit, zda může věda nabídnout empiricky ověřenou metodu, která by cizím lidem pomohla dozvědět se o sobě v co nejkratším čase maximum možného a vytvořit si důvěrný vztah.
Láska je věda
Do své laboratoře si Aronovi zvali dvojice lidí, kteří se neznali, a dali jim k dispozici strategicky navrženou sérii otázek. V jejich pokládání se muži a ženy střídali. Ačkoli původním záměrem rozhodně nebylo, aby se její účastníci zamilovali, výsledkem byla do roka svatba jednoho z párů.
Ukázalo se, že některé otázky byly účinnější než jiné, a postupně se podařilo určit 36 dotazů (viz str. 32), které účastníkům experimentu nejvíc usnadňovaly sdílení osobních informací a umožnily jim pociťovat silnější zájem o protějšek. Arthur a Elaine Aronovi vycházeli z toho, že lidé jsou většinou zpočátku zdrženliví a nechtějí s druhými sdílet příliš mnoho ze svého života příliš rychle. Seznam proto začíná zlehka a teprve později přicházejí osobnější dotazy, které míří hlouběji: k nadějím, zklamáním, obavám, snům a základním životním hodnotám...
...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ÚNOROVÉ MARIANNE
Foto: Archiv
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
