Říct rodině nebo přátelům, že jsem gay, lesba či bisexuál, může být osvobozující. Ale také těžké. Mezinárodní den coming outu (11. října) připomíná, že možnost žít otevřeně není samozřejmost ani v době, kdy je společnost k různým sexuálním orientacím mnohem tolerantnější než dřív.
Klára a Veronika spolu chodily skoro rok, než se rozhodly, že už nechtějí svůj vztah před rodinou skrývat. V práci ani mezi přáteli to problém nebyl. Horší bylo říct to rodičům.„Nejvíc jsme se bály ticha po té větě,“ říká Klára. „Že najednou nebudeme vědět, co říct.“ Nakonec začaly u Klářiny maminky. Veronika čekala v autě, protože na společné oznámení si ještě netroufla. Maminka nejdřív mlčela. Pak se zeptala: „A jsi s ní šťastná?“ Klára přikývla. „Tak to je pro mě nejdůležitější,“ odpověděla. Veronika takové štěstí neměla. Její rodiče vztah odmítali přijmout. Nešlo o hádky ani vyhazov z domu. Spíš o věty jako „ono tě to přejde“ nebo „proč nám to děláš“. I to může bolet. Dodnes její orientaci nepřijali.
Češi se v posledních letech staví k homosexuálním lidem otevřeněji než dřív. Ukazuje to i průzkum CVVM z roku 2025. Registrované partnerství podporuje 85 procent lidí, možnost uzavřít manželství 64 procent. A když přijde na coming out, 62 procent Čechů si myslí, že tohle sdělení by člověku v jeho obci nemělo přinést problémy v soužití s ostatními. Na první pohled pozitivní čísla. Jenže obecný postoj společnosti a vlastní zkušenost můžou být dvě rozdílné věci. To, že většina říká, že homosexualita jim nevadí, ještě nemusí znamenat, že se každý člověk odhodlá o své orientaci mluvit doma, ve škole nebo v práci bez obav z reakce okolí.
Zajímavý pohled nabízí tento výzkum. Podle něj si lidé svou neheterosexuální přitažlivost uvědomují v průměru kolem třinácti let. Zhruba o dva roky později ji dokážou pojmenovat a další přibližně dva roky trvá, než se s ní svěří někomu ze svého okolí. První otevřený coming out tak v průměru přichází ještě před sedmnáctými narozeninami. Je to věk, kdy člověk teprve hledá sám sebe a zároveň velmi citlivě vnímá, co si o něm myslí ostatní.
Část lidí svou orientaci stále skrývá
Rozsáhlý evropský průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva FRA mezi více než 100 tisíci LGBTIQ lidmi ukázal, že se situace pomalu zlepšuje. V roce 2023 bylo otevřených ohledně své orientace či identity 52 procent respondentů, zatímco v roce 2019 to bylo 46 procent. Zároveň ale 54 procent lidí uvedlo, že se na veřejnosti stále vyhýbají držení za ruku s partnerem stejného pohlaví ze strachu z napadení. A diskriminace rozhodně nezmizela. V Česku se s ní v některé oblasti života setkalo 35 procent LGBTIQ respondentů a 63 procent uvedlo zkušenost s obtěžováním. Ve škole pak 52 procent českých respondentů zažilo kvůli své orientaci šikanu, posměch, urážky nebo výhrůžky.
Coming out by neměla být zkouška odvahy, kterou by měl nutně někdo absolvovat, ani povinnost vůči rodině, partnerům nebo přátelům. Každý má právo rozhodnout se, komu, kdy a jak o své orientaci řekne. A taky komu ji nesdělí vůbec. Pro někoho je coming out velkým životním okamžikem a vyslovením něčeho, co dlouho skrýval. Pro jiného to může být třeba jen jedna věta: „Tohle je moje přítelkyně.“ A někdo žádné velké oznámení nepotřebuje. Jeho okolí to prostě postupně zjistí a stane se to jednou z mnoha součástí jeho života. Důležité taky je, jestli se člověk cítí bezpečně. Pokud hrozí, že by kvůli coming outu přišel o střechu nad hlavou, finanční podporu, práci nebo by se stal terčem násilí či šikany, není důvod ho do něj tlačit. Coming out má být především svobodným rozhodnutím člověka, ne požadavkem okolí, aby „konečně přestal něco skrývat“.
Doporučujeme
reklama
Co bude po coming outu?
Coming out nekončí vyslovením několika slov. V tu chvíli možná cítí člověk úlevu, ale taky čeká na reakci těch, na kterých mu záleží. Přijde objetí? Otázky? Rozpaky? Mlčení? Nebo odmítnutí? Je to rodina, která může sehrát zásadní roli. Nemusí hned rozumět tomu, co její blízký prožívá. Může potřebovat čas, ale podstatné je dát najevo, že vztah mezi rodiči a dítětem se jednou větou nemění. Ale když rodič řekne, že se pro něj nic nemění, je to všechno mnohem jednodušší. Coming out není vlastně o tom, že se někdo někomu „vyoutuje“. Je to možnost přestat část svého života skrývat a být před lidmi, které má rád, sám sebou.
.jpg)
