Tyto fráze ničí dětem sebevědomí a psychické zdraví: Možná vám je říkali doma a vy je teď opakujete

Dítě je velice citlivé a přesně takové fráze mohou mít na jeho psychiku velmi negativní dopad. Neříkáte náhodou dnes něco takového svým dětem? Psychoterapeutka Veronika Lejcarová, která působí na portálu Terapie.cz, prozradila, jaké fráze mohou ranit, proč je rodiče říkají a jak se tomu vyvarovat. 

Jaké fráze zraňující sebevědomí jsou nejčastější a nejnebezpečnější

Škodlivé fráze, které rodiče mohou používat, zahrnují zdůrazňování nedostatků dítěte nebo bagatelizaci jeho pocitů. Znevažující výroky jsou typické tím, že vyvolávají pochybnosti o vlastní hodnotě a podrývají sebedůvěru. Problematické je také vyhrožování či porovnávání s ostatními. Nejškodlivější tyto věty jsou, pokud je dítě slýchá opakovaně a často. Jestliže nám to jako rodiči uklouzne, je důležité následně s dítětem přiměřeně jeho věku mluvit, projevit lítost, připustit chybu, omluvit se. Za nejnebezpečnější považuji nenávistné výroky popírající samotnou existenci dítěte typu „nikdy ses mi neměl narodit“, „kdyby ses nenarodil, bylo by to lepší“, „zničil jsi mi život“.

Mohlo by se vám líbit

Šest způsobů, jakými snižujete sebevědomí svého dítěte

Typické fráze se často týkají těchto věcí

Emočního prožívání dítěte: „Když se budeš vztekat, nebudu tě mít ráda“, dítě, které pláče „ty jsi ale ošklivá holčička“, radostné či energické dítě „nepředváděj se“, „jsi moc“, „nefňukej, nebreč, neboj se“, „ty jsi ale citlivka“, „neřvi, nebo ti ještě přidám“, „nebreč, nebo ti dám důvod, ať máš proč“, „když budeš pořád brečet, nikdo tě nebude mít rád“, „velký holky/kluci nebrečí“ – jedná se o bagatelizaci pocitů dítěte a neuznání jeho emocionálních potřeb.

Hodnocení vzhledu: „Ty máš ale ránu“, „podívej se, jak vypadáš“, „ty jsi ale buřtík“, „necpi se tolik“, „měla by ses hlídat“, „podívej se na sebe, jak vypadáš“, „máš prsa po tátovi“, „dlouhé vlasy, krátký rozum“, „na vrch huj, vevnitř fuj“ – dítě může začít vnímat své tělo negativně, pokud cítí, že nedosahuje ideálů stanovených rodiči.

Znevažování: „Jsi k ničemu“, „nestojíš za nic“, „jsi nemožný“, „jsi hloupý“ – dítě si vytváří negativní sebeobraz o sobě samém.

Výhrůžek a strachu: „Když budeš zlobit“, „pošlu na tebe čerta“, „dáme tě do děcáku“ - v dítěti pěstuji strach a pocit nepřijetí.

Srovnávání: „Podívej se na Jarušku, jaká je hezká holčička“, „koukej, jak to jde Honzovi, proč to nedokážeš také?“, „kéž bys byla jako tvoje sestra,“ – porovnávání s ostatními vede k pocitu nedostatečnosti.

Výkonnosti: „Nic neumíš“, „všechno zkazíš“, „nic z tebe nebude“, „ty jsi ale nemehlo“, „máš obě ruce levé“, „když to neumíš, tak to vůbec nedělej“ – tyto fráze zpochybňují schopnosti dítěte a mohou vést k přesvědčení, že není schopné dosáhnout úspěchu, k nechuti něco dělat nebo nového zkoušet.

Negativní komentáře mohou mít trvalý dopad na formování identity a sebeúcty dítěte. Pro rané dětství je typické, že dítě ještě nemá dostatečně vyvinuté kritické myšlení, bere vše doslova a vážně. Naprosto věří tomu, co mu rodiče říkají. Negativní myšlenky o sobě samém často přetrvávají do dospělosti. V adolescenci jsou děti velmi citlivé na kritiku od ostatních a náchylní k psychické nestabilitě. Znevažování může vést k psychickým potížím, jako jsou například úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování a další.

Mají tyto fráze stejný vliv na holky i kluky?

U chlapců se častěji setkáváme s výroky popírajícími jejich prožívání emocí a zranitelnost „nebreč, jsi chlap, kluci nebrečí“, „nebuď bábovka (neboj se)“, „buď chlap“. Pokud to chlapeček slýchá často a opakovaně, tak aby vyhověl požadavkům rodiče a měli ho doma rádi, naučí se opravdu potlačovat své pocity a neukazovat svojí zranitelnost. Dnes již víme, že dlouhodobé potlačování emocí může vést k úzkostem, depresím či jiným duševním potížím.

Tyto fráze od rodičů mohou ranit a snížit sebevědomí i dospělému

Znevažující připomínky od rodičů mohou stále způsobovat škodu a narušovat rodinné vztahy, i když je slyšíme v dospělosti. Věkem se stáváme odolnějšími a už nejsme tak citliví jako v dětství, přesto slova a postoje našich rodičů mívají stále silný emocionální dopad na naše psychické zdraví a sebevědomí. Zvláště náročné může být, pokud negativní připomínky rodičů slýcháme od dětství.

Mohlo by se vám líbit

I skvělí rodiče chybují: Zjistěte, zda neděláte některé z věcí, které snižují sebevědomí dětí

Jak se na nás tyto fráze podepíšou v dospělosti

Je důležité si uvědomit, že slova rodičů mají dlouhodobý vliv na sebevědomí dítěte a formují jeho sebeobraz na celý život. Negativní výroky rodičů komplexně působí na prožívání, myšlení a chování člověka. Opakovaná znevažující slova mohou zakořenit v dětské mysli a později se stát vnitřním hlasem, který se ozývá i v dospělosti. Takový člověk například může mít nízké sebevědomí, pociťovat neustálé obavy a mít tendenci potlačovat své emoce, protože má obavy z nepřijetí druhými. Pokud se připomínky týkají vzhledu, je možné, že se objeví potíže s přijetím svého těla, ostych před vrstevníky, obtíže v navazování partnerských vztahů. Může docházet i k různým psychickým potížím, jako jsou například úzkostné stavy a deprese.

Proč je rodiče vůbec říkají? Předávají se z generace na generaci

Věřím, že většina rodičů chce pro své děti to nejlepší, avšak ne vždy si uvědomují dopady svých slov na jejich sebevědomí a psychiku. Často se jedná o předávané věty z generace na generaci, které člověku v určitých situacích mohou naskakovat automaticky. Někteří rodiče snižující věty používají i v dobré víře s úmyslem pomoci dítěti, aniž by si byli vědomi jejich skutečného dopadu. Je klíčové mít na paměti, jaký vliv může mít na dítě to, co říkáme, a jak se v naší přítomnosti cítí. Například, když rodiče říkají: „Jsi tlustá, dělej s tím něco,“ věří, že tím dítěti prospějí, ale ve skutečnosti spíše způsobí škodu na sebevědomí. Dalšími důvody může být nízké sebevědomí samotného rodiče, nedostatek komunikačních dovedností, nerealistická očekávání či nedostatek emocionální regulace. Je však také třeba brát v potaz, že existují i rodiče, kteří záměrně ubližují svým dětem, znevažují je a ponižují. Je důležité, abychom si byli vědomi síly našich slov a vytvářeli podpůrné a láskyplné prostředí pro naše děti.

Když dítě začne nezdravě přibírat, mluvte s ním citlivě a láskyplně

Komunikace s dítětem ohledně váhy by měla být vedena především citlivě a laskavě. Dítě má mít jistotu, že jste na jeho straně, že jej neodsuzujete. Odpusťte si veškeré komentáře týkající se vzhledu a přibírání dítěte. Důležité je zamyslet se, proč dítě začíná mít potíže s váhou. Má dostatek pohybu? Jaké jsou jeho stravovací návyky? Jak se mu daří, jak se cítí, není příliš zatěžované? Nezajídá psychickou nepohodu? Pokud chci jako rodič dítě podpořit, domluvím se s ním, jaké pohybové aktivity by šly zařadit do společně tráveného času, a budu to dělat s ním. Mohou to být například výlety nebo sportovní aktivity. Společně s dítětem si také upravím jídelníček.