Dvě generace, dva problémy: Mileniálové jsou vyhořelí, generaci Z trápí nejistota a úzkosti

Když se obě tyhle generace sejdou u kávy, často může vzniknout fascinující diskuse o tom, kdo má těžší život, kdo je víc vyhořelý a kdo má větší právo si stěžovat. Jedno je ale jisté, pro obě je toho prostě nějak moc. Jen to každý vnímá trošku jinak.

Mileniálové: Generace výkonu a tlaku

Mileniálové, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1981 a 1996, jsou dnešní třicátníci a čtyřicátníci – generace, která pamatuje svět bez internetu, ale i jeho nástup. Tihle lidé vstupovali do dospělosti s přesvědčením, že úspěch se získává tvrdou prací, loajalitou a ochotou dělat víc. Jenže svět jim přihodil do cesty několik zásadních překážek – od finanční krize v roce 2008 přes explozivní růst nákladů na bydlení až po kariérní závody v době sociálních sítí.

Nejvyčerpanější a vyhořelá generace

Podle Deloitte Global Survey patří mileniálové dlouhodobě mezi nejvyčerpanější skupiny na trhu práce. Mnozí z nich se nacházejí ve fázi, kdy řeší náročné pracovní výzvy, často mají malé děti, stárnoucí rodiče a pocit, že i když se snaží víc, pořád to nějak nestačí. I proto se u nich objevuje v mnohem vyšší míře vyhoření.

Téměř polovina mileniálů uvádí pravidelný stres, vyčerpání – často výraznější než u generace Z. Mileniálové se hroutí nejen proto, že toho mají objektivně hodně, ale i proto, že byli dlouho vychováváni v přesvědčení, že „držet to v sobě“ je norma. Když se učíte dvacet let být silní, je těžké začít být zranitelní.

Mohlo by se vám líbit

Cítíte se na pokraji sil? Možná trpíte syndromem vyhoření. Zjistěte, jak ho překonat

Generace Z: Úzkost z budoucnosti a nejistota

Kdo patří do téhle skupiny? Hlavně teenageři a mladí dvacátnici, kteří na rozdíl od mileniálů vyrůstali v úplně jiném světě. Digitálním, rychlém a nepředvídatelném. Dospívali během covidové izolace, viděli klimatickou krizi v přímém přenosu a jejich první reálný kontakt s pracovním trhem ovlivnila nejistota, která trvá dodnes. Podle McKinsey Health Institute generaci Z nejvíce stresují globální události: války, klimatické změny, inflace, společenské spory. Cítí nejistotu z budoucnosti, kterou neumí „nalajnovat“ dopředu, a mají pocit, že svět nebude stabilnější.

První, kteří se nebojí mluvit o psychice

Zároveň jsou ale první generací, která o psychických problémech mluví zcela otevřeně a beze studu. Podle Forbes si mnohem rychleji umí říct o pomoc, odmítnout práci, která je vyčerpává, nebo změnit kariéru, když to nedává smysl. Pro starší generace to může vypadat jako lenost nebo křehkost, ale často jde jen o jiný přístup k vlastnímu zdraví. Psychologové upozorňují, že ačkoliv Gen Z mluví o stresu nejhlasitěji, neznamená to nutně, že ho mají víc – jen o svých problémech hovoří více otevřeně.

Mohlo by se vám líbit

6 skrytých příznaků úzkosti, o kterých jste možná nevěděli

Kdo je tedy na tom hůře?

Mileniálové působí vyčerpaněji a zhrouceněji, protože si v sobě nesou stres už dlouho a kumuluje se v čase. Generace Z zase působí víc úzkostně, protože své emoce ventiluje nahlas. Deloitte Globaly Survey uvádí, že větší podíl Gen Z pociťuje stres nebo úzkost než mileniálové – 46% versus 39%.

Obě skupiny jsou ve stresu, ale data ukazují, že Gen Z více pociťuje a hlásí psychickou zátěž, ale taky je víc otevřená o duševním zdraví mluvit a vyhledávat podporu. Mileniálové naopak často drží stres v sobě – a to vede k dlouhodobému a tichému vyhoření. Říct tedy, kdo je na tom hůře, nejde. Už proto, že každá generace bojuje s jiným druhem zátěže.

Zdroje: Aecf.org, Psychologymastersprograms.com, Deloitte Gen Z and Millennial Survey, Forbes.com, Mckinsey.com