Dvě generace, dva problémy: Mileniálové jsou vyhořelí, generaci Z trápí nejistota a úzkosti

Když se obě tyhle generace sejdou u kávy, často může vzniknout fascinující diskuse o tom, kdo má těžší život, kdo je víc vyhořelý a kdo má větší právo si stěžovat. Jedno je ale jisté, pro obě je toho prostě nějak moc. Jen to každý vnímá trošku jinak.

Mileniálové: Generace výkonu a tlaku

Mileniálové, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1981 a 1996, jsou dnešní třicátníci a čtyřicátníci – generace, která pamatuje svět bez internetu, ale i jeho nástup. Tihle lidé vstupovali do dospělosti s přesvědčením, že úspěch se získává tvrdou prací, loajalitou a ochotou dělat víc. Jenže svět jim přihodil do cesty několik zásadních překážek – od finanční krize v roce 2008 přes explozivní růst nákladů na bydlení až po kariérní závody v době sociálních sítí.

Nejvyčerpanější a vyhořelá generace

Podle Deloitte Global Survey patří mileniálové dlouhodobě mezi nejvyčerpanější skupiny na trhu práce. Mnozí z nich se nacházejí ve fázi, kdy řeší náročné pracovní výzvy, často mají malé děti, stárnoucí rodiče a pocit, že i když se snaží víc, pořád to nějak nestačí. I proto se u nich objevuje v mnohem vyšší míře vyhoření.

Téměř polovina mileniálů uvádí pravidelný stres, vyčerpání – často výraznější než u generace Z. Mileniálové se hroutí nejen proto, že toho mají objektivně hodně, ale i proto, že byli dlouho vychováváni v přesvědčení, že „držet to v sobě“ je norma. Když se učíte dvacet let být silní, je těžké začít být zranitelní.

Generace Z: Úzkost z budoucnosti a nejistota

Kdo patří do téhle skupiny? Hlavně teenageři a mladí dvacátnici, kteří na rozdíl od mileniálů vyrůstali v úplně jiném světě. Digitálním, rychlém a nepředvídatelném. Dospívali během covidové izolace, viděli klimatickou krizi v přímém přenosu a jejich první reálný kontakt s pracovním trhem ovlivnila nejistota, která trvá dodnes. Podle McKinsey Health Institute generaci Z nejvíce stresují globální události: války, klimatické změny, inflace, společenské spory. Cítí nejistotu z budoucnosti, kterou neumí „nalajnovat“ dopředu, a mají pocit, že svět nebude stabilnější.

První, kteří se nebojí mluvit o psychice

Zároveň jsou ale první generací, která o psychických problémech mluví zcela otevřeně a beze studu. Podle Forbes si mnohem rychleji umí říct o pomoc, odmítnout práci, která je vyčerpává, nebo změnit kariéru, když to nedává smysl. Pro starší generace to může vypadat jako lenost nebo křehkost, ale často jde jen o jiný přístup k vlastnímu zdraví. Psychologové upozorňují, že ačkoliv Gen Z mluví o stresu nejhlasitěji, neznamená to nutně, že ho mají víc – jen o svých problémech hovoří více otevřeně.

Kdo je tedy na tom hůře?

Mileniálové působí vyčerpaněji a zhrouceněji, protože si v sobě nesou stres už dlouho a kumuluje se v čase. Generace Z zase působí víc úzkostně, protože své emoce ventiluje nahlas. Deloitte Globaly Survey uvádí, že větší podíl Gen Z pociťuje stres nebo úzkost než mileniálové – 46% versus 39%.

Obě skupiny jsou ve stresu, ale data ukazují, že Gen Z více pociťuje a hlásí psychickou zátěž, ale taky je víc otevřená o duševním zdraví mluvit a vyhledávat podporu. Mileniálové naopak často drží stres v sobě – a to vede k dlouhodobému a tichému vyhoření. Říct tedy, kdo je na tom hůře, nejde. Už proto, že každá generace bojuje s jiným druhem zátěže.

Zdroje: Aecf.org, Psychologymastersprograms.com, Deloitte Gen Z and Millennial Survey, Forbes.com, Mckinsey.com