Má dobrá kamarádka rozdávat rady? Máme pro vás 3 důvody, proč to není až tak nápomocné

Je úžasné mít přátele. Jsou oporou, potěšením i psychoterapeuty v jednom. Když s nimi trávíte čas a společně se smějete, vyplavují se do vašeho těla hormony štěstí, tedy endorfiny a dopamin. Studie to potvrzují. Přátelé jsou prospěšní našemu zdraví, a tedy i životu. Ale i kamarádský vztah je vztah, a ty z pravidla nejsou pouze snadné, vyžadují nějakou práci.

Přátelství v dětství vs. v dospělosti

U dětí je to jednoduché, hrají si spolu na písku, případně s nějakými hračkami a považují se za kamarády. V dospělosti je přátelství trochu těžší disciplínou – kamarádi by tu pro sebe měli být nejenom při pátečním vínu, středeční kávě a další řadě příjemných chvil plných úsměvů, ale i v době zlomených srdcí, složitých situacích v práci a dalších životních těžkostech. To ovšem vyžaduje velkou dávku rozebírání těchto témat ze všech úhlů pohledu a kromě toho, že přátelé často mají tendenci porovnávat danou věc se svými zkušenostmi, mají tendenci i radit. Je to pochopitelné, chtějí tak pomoci, ale ne vždy to přinese ovoce.

Mohlo by se vám líbit

Křehké přátelství aneb Proč v dospělosti nemáme pouze jednu nejlepší kamarádku

Proč by přátelé neměli vždy rozdávat rady?

Když vám vaše kamarádka řekne, že chce udělat něco, o čem víte, že to bude chyba, je jasné, že jí chcete poradit, ať to nedělá. Na koho jiného by přeci měla dát, když se znáte od školky! Ale rady nejsou vždy to, co chce ten druhý slyšet. Protože na to může mít jiný názor.

1. Rada je někdy spíše forma souzení než podpory

Podle psychoterapeutky Dr. Sheri Jacobson si lidé často myslí, že druhým pomáhají tím, že jim radí, ale nabízení nevyžádaných si ten druhý může přebrat jako: Nemyslím si, že jsi dost chytrý, abys na to přišel sám. Často totiž řekneme svůj názor na situaci a co si budeme povídat – když je člověk nezaujatý, je to vždy jednoduší a sedí zde rčení „snadno se to říká, hůře dělá“.

2. Rady uzavírají konverzace namísto toho, aby je otevíraly

„Mohlo by se zdát, že nabízení nevyžádaného názoru otevře dveře pro kreativní, mysl rozšiřující diskusi o tom, jak mohou vaše nápady zlepšit život druhé osoby. Ale častěji zjistíte, že to ukončí konverzaci, nebo druhá osoba změní téma, protože se cítí souzená,“ vysvětluje Dr. Jacobson na odborném webu Harley Therapy.

S tím souhlasí i Maired Molloy, vztahová psycholožka s více než 20letou praxí. „Většinou se lidé nakonec řídí svými vlastními instinkty,“ řekla serveru Refinery29.

3. Přátelé se toho radami zase tolik nenaučí

Pravdou je, že přímočaré rady jsou někdy ta trochu sobecké. Člověk má touhu vyjádřit svůj názor – a neradit neznamená ho nevyjadřovat, ale jde to i trochu jinak. Být dobrým přítelem v těchto chvílích totiž znamená pomoci svému kamarádovi/kamarádce uvědomit si, co chce nebo potřebuje, a ne mu to říkat. „Můžete pomoci přátelům se strategií, jak vyřešit jejich situaci, aniž byste jim ve skutečnosti dávali přímou radu. Pokud potřebují radu, zvažte, jak jim pomoci, aby skutečně naslouchali své vlastní moudrosti a přemýšleli o svých vlastních zkušenostech, aby našli svůj vnitřní hlas, protože to je může skutečně vést k tomu, co je pro ně v tu chvíli správné,“ řekla londýnská psycholožka Kalanit Ben-Ari výše zmíněnému serveru.

Naslouchání je správnou cestou

Výše zmíněné odbornice se shodují, že aktivní naslouchání je nápomocnější než samotné rozdávání rad. Vaší úlohou jako kamarádky je poskytnout emocionální podporu a pomoci vašim přátelům vidět možnosti, které jim umožní naplánovat si cestu vpřed. S vaší pomocí si tak problém vyřeší sami. Pokud nevíte, jak správně na aktivní naslouchání, Molloy doporučuje řídit se následujícími body:

• Buďte přítomná v daném okamžiku. Vypněte telefon. Věnujte se jim naplno.

• Buďte upřímná, ale buďte otevřená. Co je správné pro vás, nemusí být vhodné pro druhé.

• Pokládejte dobré otázky, nechte je otevřené, zvědavé a objevné, jako například: Uvažovala jsi o X? Přemýšlel jsi o Y?

• Buďte trpělivá.

• Nedělej to o sobě. Nezakládejte svou odpověď na tom, co byste udělala. Pokud se vaše kamarádka zeptá, co byste dělala v její kůži, buďte upřímná. To je důležité. Ale zarámujte svou odpověď tak, aby bylo jasné, že to, co je pro vás to pravé, není automaticky to nejlepší pro ni.

Mohlo by se vám líbit

Vztahový minimalismus aneb Kolik přátel potřebujeme ke šťastnému životu?