„Dočkej času jako husa klasu“, „pýcha předchází pád“, „měl k obědu vtipnou kaši“. To jsou některá ze známějších českých rčení, jejichž význam zná téměř každý. Ale dokážete určit správné sdělení těch méně známých? Nebo nějaké doplnit? Zjistěte to v našem kvízu.
S rčeními se čas od času potká každý z nás. Jsou produktem lidové fantazie a lidé je používají často tak nějak mezi řečí. Obvykle se jedná o části vět, které mají nějaký metaforický význam, tedy skrz přenesené pojmenování označují nějakou jinou existující skutečnost, akorát ve vtipnější formě. Jejich smyslem je totiž oživení jazykového projevu a pobavení. Stávají se tak součástí vět, díky čemuž je možné je skloňovat i časovat. Zjistěte, jak dobře se v nich vyznáte, v našem kvízu.
Doporučujeme
reklama
Rozdíl mezi rčením, příslovím, pořekadlem a pranostikou
Možná si kladete otázku, jaký je rozdíl mezi rčeními a dalšími českými slovními hrátkami. Snadno se spletou, rozdíl v nich je přitom jednoduchý. Rčení jsou části vět, s nimiž se dá manipulovat a jejichž účelem je pobavit, jak jsme již zmínili. Přísloví jsou životní moudra, jejichž smyslem je ponaučení. Jsou obvykle ve formě dvou celých vět, které se spolu rýmují. Patří sem například: Co oči nevidí, to srdce nebolí. Pořekadla rovněž vyjadřují lidskou zkušenost, ale bez mravního ponaučení. Jedná se o krátký výrok, skrz který se sdílí určitá zkušenost. Je jím například: vzít nohy na ramena či vytloukat klín klínem. A nakonec tu jsou pranostiky, které je útvarem lidové slovesnosti a od ostatních výše zmiňovaných útvarů se liší tím, že se týkají určitých dnů či období. Zařadit sem lze: Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem.
