4 jazyky podpory: Jaký potřebujete vy a jaký váš partner?

Ten pohovor, na který jste se tak dlouho připravovala, nevyšel. Skončila jste druhá ve výběrovém řízení. Byla to pozice snů, minimálně vašich snů – odrážela vše, co jste si kdy vysnila. Byla jste tak blízko, a teď píšete kamarádům a partnerovi, že se oslava nekoná. 

Domů se vracíte zničená se slzami na krajíčku. Když otevíráte dveře, jak potřebujete, aby vás partner podpořil, povzbudil? Oceníte večeři, že si kvůli vám vezme půl dne neplaceného volna, jen aby vás mohl uchlácholit, nebo že rezervuje stůl ve vaší oblíbené restauraci?

Jak to máte?

Podpora je základním pilířem přátelství i partnerských vztahů. Například podle uznávaného vztahového odborníka dr. Gottmana hrají zásadní roli nejen okamžiky, kdy tu pro druhého jsme, ale i chvíle, kdy ten druhý vnímá, že tu pro něj nejsme. 

Ty totiž můžou být v každém mezilidském vztahu naprosto fatální. Každý z nás má přitom vlastní jazyk, způsob, kterým vnímá podporu od svého okolí. „Lidé často netuší, jak si říct o podporu, na kterou skutečně slyší,“ říká Jennifer Freed, která ve své praxi kombinuje psychologii s astrologií.  

Kdo komu nerozumí?

Identifikovat to, jakou podporu potřebujeme, je přitom podle Freed klíčové, ale nikterak obtížné. Stačí si vzpomenout, kdy jste si přišla nepochopená, kdy jste měla pocit, že ostatní shazují vaše pocity, kdy vaši situaci podceňovali či srovnávali se svou vlastní a samozřejmě daleko náročnější situací. Zatímco partner i kamarádky se vás možná snaží utěšit a podpořit, jak nejlépe dokážou, ve vašich očích jen snižují závažnost toho, čím si procházíte. Manželské poradny jsou plné případů, které začínají podobně: „On/a už mi nerozumí.“ 

Přitom právě vzájemné pochopení tvoří mezi partnery emoční blízkost, která je nejlepší prevencí odcizení a nevěr, potažmo rozchodů. Dotváří pocit důvěry a bezpečí, kvalit, které potřebuje cítit každý z nás. Kvalit, které tvoří ono „v dobrém i ve zlém“. 

Porozumět vlastnímu jazyku podpory je tak půlka úspěchu. Druhou půlku tvoří pochopení jazyka toho druhého. Co on/a potřebuje od nás v těžkých chvílích i v běžném každodenním životě proto, aby se cítil/a pochopen/a? 

Jennifer Freed proto roztřídila jazyky podpory do čtyř kategorií podle elementů oheň, země, vzduch, voda.

1. Typ: Miluje akci

Vraťme se na začátek příběhu, kdy se domů vrátíte nešťastná z neúspěšného pohovoru a na stole na vás čeká obrovský pugét růží. Je to přesně to gesto, které zrovna potřebujete? Určitě ano, pokud patříte do skupiny lidí vyžadujících místo chlácholících frází akci. Možná nejste typ, který se snadno svěřuje, nebo jen nemáte náladu rozebírat, co se stalo. Potěší vás tak maličkost – květina, voucher na masáž a zvláště pak pocit, že se o vás někdo stará. Podobně reagujete i v případě úspěchu, kdy umíte ocenit, když to partner s vámi oslaví.

2. Typ: Ocení pomoc

Lidi, kteří vnímají jako největší podporu a motivaci úsilí toho druhého v momentech, kdy jim všechno přerůstá přes hlavu, řadí Jennifer Freed k elementu země. Pokud jste se v něm našla, radost vám pravděpodobně udělá, když partner zařídí veškeré domácí práce, aniž byste ho o to musela nějak zvlášť prosit, a když vás vyslechne bez toho, že by se snažil situaci vyřešit. Místo velkých gest vás potěší každodenní drobné činy oddanosti a lásky. Oceňujete spolehlivost a důslednost partnera. Nepotrpíte si na pugéty růží, ale pakliže dostanete dárek, který potřebujete ke své práci, cítíte se opravdu dostatečně milována, pochopena a hlavně spokojena doma. 

3. Typ: Hlavně mluvit

Řada lidí považuje za nejlepší možnou podporu především komunikaci, a to samozřejmě zdaleka nejen v případě náhlé krize. Nejlépe se cítí ve vztazích, kdy se jejich nejbližší zajímají o jejich sny, naděje, ale i obavy. Klíčová je tu každodenní komunikace a sdílení, čímž dotyčný vnímá, že přijímáte jeho názor, cítí se pochopen, a to mu dává potřebný pocit důvěry a povzbuzení. 

4. Typ: Všechno počká

Poslední jazyk podpory se dá vyložit jako potřeba pozornosti a vyslechnutí. Možná si nejdříve musíte vše zpracovat sama v sobě, ale v momentě, kdy se druhému otevřete, potřebujete být v danou chvíli naprostou prioritou. Mobily se odkládají, svět počká, není nic důležitějšího, než aby vás ten druhý vyslechl, nesoudil, byl přítomný a trpělivý. 

Jazyk podpory je pro každého z nás odlišný a často podléháme domněnce, že pokud nás dotyčný miluje,ví, co potřebujeme. Zde však chyba lávky! Možná si sama vzpomenete na situaci, kdy jste se s nejlepšími úmysly snažila pomoci kamarádce po rozchodu, pomoc ale nepadla na úrodnou půdu. Až někdo z vašich blízkých zažije něco nepříjemného, zeptejte se ho, jak mu můžete pomoci. Možná vás překvapí, co se dozvíte. Platí to samozřejmě i v opačném případě – odborníci apelují na důležitost říkat si o pomoc a podporu, na kterou skutečně slyšíte. Doma i v práci.