Rozchod beze slov: Co dělat, když ten druhý ze vztahu potichu vycouvá

Dva lidé se většinou rozhodnou žít v partnerství z důvodů, které jsou logické (láska, sympatie, souznění). Jenže zamilovanost a jisté okouzlení mohou časem vyprchat a s nimi i důvěra a blízkost. Neděje se to ze dne na den, vytrácí se postupně. Mnoho lidí však situace zastihne nepřipravené, nepostaví se k ní čelem a neřeknou protějšku, jak vše aktuálně vnímají. A tak mizí potichu, dnes se někdy říká, že „vyghostují“ (zmizí jako duch). Prostě nechávají situaci plynout s nadějí, že se „to nějak vyřeší“. 

Dva roky, než přijde rozchod

Výzkum publikovaný v magazínu Journal of Personality and Social Psychology ukazuje, že spokojenost ve vztahu může začít klesat jeden až dva roky před oficiálním koncem. Experti, kteří výzkum prováděli, Janina Larissa Bühler a Ulrich Orth, se mimo jiné zaměřili na role partnerů. Ti, kteří ze vztahu začali couvat, vnímali v partnerství spíš nejistotu, nebyli definitivně rozhodnutí, že ho ukončí. Nechávali si otevřená vrátka. Na druhé straně ten, který byl opouštěný, žil dlouho v relativní spokojenosti, jakmile ovšem zjistil, že ho jeho protějšek například podvádí, rozhodl se pro radikální konec vztahu, byl tedy ve svém rozhodnutí razantnější.

Přehlížení prodlužuje bolest srdce

Psychologové zkoumají, jak partnerské vazby „umírají“. Často se nejedná o rozhodující gesta, ale spíš o řadu drobných ztrát. Na to upozorňuje například americký vztahový expert Mark Travers, kterého cituje web Verywell Mind. Podle něj nejhorší variantou, jak vztah ukončit, je nechat vše plynout a neřešit to. „Nejednoznačnost jen prodlužuje bolest z odloučení. Rozhodně sdělte, že vztah skončil, a vyhněte se vysílání smíšených signálů,“ radí Travers, jak odejít ze vztahu se ctí a neublížit druhému, k němuž jsme dříve cítili velmi vřelé emoce. Zaslouží si to, přece.

Proč vztah končí, kdy se nehádáme?

Opouštěná osoba si může klást mnoho otázek, pokud protějšek nenaznačil, že je něco v nepořádku. Jak je možné, že si budoval štěstí jinde, když mu nic nechybělo? Proč něco neřekl a nechtěl to řešit? To jsem mu/jí za to nestál/a? Byl to tedy vůbec plnohodnotný vztah? Možná v tomto chování odcházejícího partnera poznáváte spíš muže, kteří mají větší tendence být laxní a nechtějí řešit nepříjemnosti.

Rozchod může přijít i při plánování budoucnosti

Když se emocionální blízkost vytrácí, partnerská komunikace často degeneruje v pouhé informace o každodenním životním provozu (kdo nakoupí, kam se pojede s dětmi, kdy se pozvou řemeslníci apod.). I když se v těchto tématech neřeší láska, opouštěná osoba to nevnímá jako varování, i drobné plánování v ní totiž vyvolává pocit, že protějšek přemýšlí o budoucnosti. 

Proč jsi něco neřekl?!

A proč vlastně mlčíme, když vztah nefunguje? Neradi konfrontujeme partnera. To platí po obě pohlaví. Snad nikdo nechce cíleně ublížit. Proto si opouštějící najde milenku/milence. Možná zkouší, jestli to jinde bude lepší, a pokud ano, pak se teprve rozhodne, že stávající protějšek opustí. Avšak i v takovém případě nemusí najít odvahu hrát s otevřenými kartami. Nechce ublížit, bojí se reakce partnera. A tak mlčí a chce, aby se to nějak samo vyřešilo, i když sám nemá představu jak. Většinou situace eskaluje v hádky plné bolesti pro obě strany. Podle Traverse je klíčové nebát se formulovat své potřeby a hranice. I když je konfrontace s nastalou situací těžká, je to lepší než druhého podvádět. Vždy to pak bude pouze horší. Myslete na to, že vás pojila láska a úcta a vy nechcete odejít ze vztahu se štítem podvodníka.

Jak vyřešit tichý odchod partnera?

A co radí odborníci těm, kteří zjistí, že jim protějšek postupně mizel ze života, aniž by dal vědět? Pokud tu bude vůle, promluvte si v klidu. I když to bolí. Ujasněte si, co ten druhý chce. Opravdu plánoval vztah ukončit, nebo se jednalo o povyražení? I když si sám myslel, že začíná nový život, v momentě, kdy se to dozvíte vy, si už tak jistý být nemusí. Bude stát před rozhodnutím, zda zahodí vaše společně strávené roky. Toto prozření může často změnit jeho myšlení. Pokud se však rozhodne odejít, nechte jej. I vy máte právo na štěstí a že někdo nenašel odvahu postavit se ke všemu jako čestný člověk, není přece váš problém. Máte na víc.