Když se otevřou těžké dveře s původní klikou, dýchne na vás elegance dávno minulé doby. Tento miniaturní byt z konce dvacátých let ukazuje, že kouzlo bydlení netkví ve velikosti, ale v proporcích, detailech a světle. Tahle garsonka dokazuje, že i pár metrů čtverečních může působit jako malý svět sám pro sebe.
Za dřevěnými dveřmi s původními mosaznými klikami se otevírá byt, který jako by vyprávěl příběh z dvacátých let. Každý prvek tu má své místo – parkety do rybí kosti křehce vržou pod nohama, štukové lišty rámují stropy a okna s ručně foukanými skly propouštějí měkké, zlatavé světlo. Na třiceti čtyřech metrech vznikl domov, který dokazuje, že harmonie prostoru se neměří rozlohou, ale citem. Vysoké stropy dodávají lehkost, zatímco výhled do tichého dvora s korunami stromů přináší klid, který v centru města působí téměř neskutečně.
Kuchyň s bílými dvířky a dřevěnou pracovní deskou navazuje na obývací pokoj, kde se v rohu skrývá chytrá spací nika – zastrčit závěs a proměnit obývák v salon je tu otázkou vteřiny. Vnitřní předsíň se dá využít jako miniaturní pracovna, zatímco koupelna s kontrastem tmavě zelené a bílé působí jako malý pokoj klidu. Celek drží pohromadě jemná paleta barev – vanilková, šedozelená, bílá – a světlo, které mění charakter bytu podle denní doby. Je to byt, který má všechno: historii, styl i duši – a ten nejvzácnější luxus ze všech, pocit klidu uprostřed města.
