Bouřky na svatého Bartoloměje, tedy 24. srpna, nepřinášejí jen hromy, blesky a lijáky, ale také bohatou sklizeň. Alespoň podle lidových pranostik, které říkají: „Má-li Bárta hromy v průvodu, vyznamenává to pěkný podzim a ovoce i vína úrodu.“
Na druhou stranu se svátek svatého Bartoloměje považoval za dobu, kdy čas letních bouřek pomalu končí. A pokud nekončil, lidé se snažili ukončit jej vlastními silami. Proti krupobití, které mohlo nadělat hospodářům velké škody, se zvonilo a bouřkové mraky se zaklínáním odváděly na skály, nad lesy, na pustá místa, kde nemohly uškodit. Dokonce existovali i takoví bouřkoví specialisté. Vedle zaklínání používali třeba růženec, křížek, chléb nebo hromový kámen. Pověstný „zaváděním bouřek“ byl jistý sedlák na Chodsku. Ten uměl prý dokonce „vodit kroupy“ po mezích a cestách, nebo je zahnal všechny najednou do rybníka.
Avšak vraťme se zpátky ke svatému Bartoloměji, který „zavádí mraky a činí konec bouřkám“. Byl jedním z 12 Ježíšových apoštolů. Podle tradice působil jako misionář v Arménii, Indii a Mezopotámii a na svých cestách se proslavil schopností uzdravovat nemocné, zejména choromyslné. To se mu nakonec stalo osudným. O pomoc pro svou posedlou dceru jej požádal sám arménský král. Bartoloměj souhlasil, že ji uzdraví, když král přistoupí na křesťanství. To se také stalo. Bartoloměj se u dívky pomodlil a zbavil ji zlého ducha. Jenže jeho šíření křesťanství na královském dvoře bylo trnem v oku pohanským kněžím, kteří na něj povolali jeho bratra. Bartoloměj byl uvězněn a zemřel mučednickou smrtí na perský způsob – byl zaživa stažen z kůže. Z toho důvodu je v křesťanské ikonografii zobrazován s nožem v ruce nebo ještě poněkud morbidněji s vlastní staženou kůží přehozenou přes ruku. Bartoloměj je považován za patrona řezníků, obuvníků, koželuhů, krejčích, knihařů, zemědělců a vinařů. A také těm posledním věští, jaká bude úroda. „Je-li o Bartoloměji den pěkný, bude pěkný podzimek a dobré víno.“ „Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.“
Foto: Pexels
Jeřabiny nasbírané v předvečer svatého Bartoloměje měly magickou moc.
Konec koupání
Období kolem svatého Bartoloměje se někdy říká Bartolomějské léto. Typické je pro něj počasí, které zažíváme i v těchto dnech – horké dny se střídají s výraznějším ochlazením a hrozí zmiňované bouřky. Zároveň jde o předzvěst podzimu. „Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude“; „Bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.“ V době svátku svatého Bartoloměje pro naše předky končila „koupací sezóna“, alespoň podle rčení: „O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.“ či „Bartoloměj hodí do vody studený kámen.“ Ochlazení se navíc netýkalo jen vody v řekách a potocích: „Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.“Na venkově tato doba znamenala ukončení hlavních žní, začátek sběru medu, seřezávání chmele a přípravu půdy na podzimní osevy. Vysévalo se například ozimé žito a obecně se začínalo s podzimními pracemi. „Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.“ Avšak nebyl to jen den, který předpovídal brzkou podzimní dřinu. Zároveň se slavilo, a tak trochu čarovalo.
V předvečer svátku svatého Bartoloměje bylo zvykem trhat jeřabiny, které měly mít magickou moc. Zejména v jižních Čechách z nich dívky vily věnce, které ráno, před východem slunce, věšely do štítu chalupy – kolik bylo dívek na vdávání ve statku, tolik bylo věnců ve štítě. Šlo tedy o znamení pro svobodné mládence, kde mohou případně žádat o ruku. Nejen věnce z nich, nýbrž i samotné jeřabiny měly v ten den důležitý význam. Věřilo se, že vdechování odvaru z jeřabin vyléčí bolavé zuby a také se bartolomějské jeřabiny přidávaly dobytku do krmení, aby dobře prospíval.
Doporučujeme
reklama
Oslavy konce léta
V mnoha obcích se navíc konalo bartolomějské posvícení, což bylo jedno z nejvýznamnějších posvícení v roce, spojené s pečením hus, koláčů a tancem. Tradičně ale nešlo jen o zábavu a jídlo. Výraz posvícení původně znamenal posvěcení. Tedy den, kdy byl posvěcen chrám, kostelík nebo třeba kaple. Pro vesnici to bývala důležitá událost, která se připomínala „posvícením“ i léta následující, někdy zároveň s poutí a putováním. Tradice bartolomějského posvícení je živá dodnes například v Milevsku, kde je kostel sv. Bartoloměje vedle kláštera považován za druhý nejdůležitější symbol města. Místní Bartolomějské posvícení patří k největším letním kulturním akcím v jižních Čechách a každoročně přináší bohatý hudební a kulturní program, který letos proběhne 27. až 30. srpna a mimo koncerty a akce pro děti tu můžete obdivovat i soutěž o nejlepší Posvícenský koláč.
