Sušené ovoce je pro nás dnes naprostou samozřejmostí. Hodí se jako zdravá svačina na výlet, do školy i do práce. Nutriční poradci navíc potvrzují, že jeho výživová hodnota si v ničem nezadá s čerstvými plody. Vyrobit si vlastní sušené delikatesy doma je velmi snadné. Začít můžete třeba u dnešního návodu na švestky sušené v troubě.
Sušení potravin je nejen moderní trend, ale také metoda, která v historii doslova zachraňovala lidské životy. Jde o nejstarší a nejspolehlivější způsob, jak uchovat úrodu. Usušené plody jsou lehké, nekazí se, a staly se tak klíčovou výživou v těžkých časech válek, neúrody a hladomorů. Obliba sušeného ovoce, zeleniny a hub jako přirozené součásti kuchyňských zásob však přetrvává po staletí i v dobách míru a dostatku.
Kořeny těchto dobrot musíme hledat pod horkým sluncem Blízkého východu a severní Afriky. Starověcí Egypťané již kolem roku 2440 před naším letopočtem záměrně pěstovali vinnou révu pro výrobu rozinek. Podél řeky Nil se také masivně dařilo fíkům, které procházely podobným procesem, aby se proměnily v trvanlivou a výživnou potravinu. Kultury v Mezopotámii a Fénicii později zdokonalily sušení meruněk či fíků a skrze obchodní cesty je rozšířily dál. Do Evropy se tato technika dostala díky Římské říši. A byli to právě Římané, kdo si zamiloval sušené švestky. Vyšlechtili specifické odrůdy a sušené plody, tehdy nazývané pruna, se staly luxusní komoditou i pevnou součástí vojenských přídělů pro legionáře. Na konci středověku se v Anglii objevil tradiční pudink plný sušeného ovoce, který se stal pilířem tamní gastronomie. V patnáctém a šestnáctém století se pak velmocí v sušení hroznů stalo Španělsko, zatímco střední Evropa včetně českých zemí patřila k vyhlášeným producentům sušených švestek a křížal.
Sušení potravin: Nejen jídlo, ale i tradice a rituály
V průběhu staletí se z této činnosti stala důležitá společenská událost. Sušené potraviny, jako například těstoviny v Itálii, se díky snadné přepravě staly ideálním obchodním artiklem. Umožňovaly lidem cestovat i přežít dlouhé vojenské pochody. V Řecku bylo letní sušení domácích těstovin trachanas a chylopites doslova společenským rituálem. Sešla se celá skupina žen z vesnice, rozdělily si práci a do procesu zapojily i dospívající děti. Nepředávaly se jen recepty, ale i umění přesných pohybů rukou. Tyto manuální dovednosti jsou dodnes považovány za nehmotné kulturní dědictví, které nelze přesně zachytit žádným psaným textem. Sušené plody měly v historii dokonce i svou symbolickou a mystickou rovinu. Ve středověké klášterní tradici se v den památky zesnulých jedl k večeři výhradně sušený bob, případně cizrna a fazole. Lidé totiž věřili, že díky extrémně hlubokým kořenům fungují tyto plodiny jako spojovací most mezi světem živých a podsvětím.
Dnes zažívá sušení potravin obrovský návrat z mnoha různých důvodů. Lidé chtějí chránit své zdraví a vyhnout se průmyslovým konzervantům, siřičitanům nebo nadbytečné soli. Zároveň jde o ekologický a udržitelný způsob zpracování místní přebytkové úrody. V neposlední řadě tímto způsobem objevujeme zapomenuté znalosti našich předků. Když dnes sušíte ovoce, neděláte jen zdravou svačinu, ale pokračujete v tisícileté tradici lidské vynalézavosti. Pojďte si to vyzkoušet sami. Připravili jsme pro vás snadný návod na skvělé švestky sušené v troubě (podle Toprecepty.cz), které budou plné chuti, šťavnaté a bez jediné kapky chemie.
Švestky omyjeme v teplé vodě a osušíme. Opatrně vypeckujeme (natrhneme nebo nařízneme je co nejméně a prstem vytáhneme pecku). Rozprostřeme je na plech s pečicím papírem a začneme v troubě sušit na 50 °C. Kdo má v troubě ventilátor, zapne program s ventilátorem. Kdo nemá, musí nechat mírně pootevřená dvířka, aby mohla vlhkost z ovoce odcházet. Po 4 hodinách sušení plech vyndáme, necháme vychladnout a opět ho vložíme sušit do trouby, a to na 65 °C. Po 3,5 hodinách horké švestky orosíme studenou vodou. Budou potom černé a pěkně lesklé. Necháme je ještě 1/2 hodiny dosušit. Správně usušené švestky jsou pružné, až kašovité, ale při zmáčknutí nevypouští šťávu. Nesmí být přesušené, ztvrdlé nebo spálené.
