Jak vypadaly české domácnosti v 70. a 80. letech: Někomu nahání hrůzu, jiní s nostalgií vzpomínají

Volha je komediálně-dramatický televizní seriál režiséra Jana Pachla a vychází z knihy Karla Hynieho Volha – záznam o provozu motorového vozidla. Děj seriálu České televize se odehrává od sedmdesátých let až do devadesátých. Pozorovat v něm můžeme nejen vývoj módy, ale především interiéry českých domácností s ikonickými kousky, i nábytkem, na který jsme raději zapomněli. Plechové kuchyňské linky z Jitony, umakartová jádra, na zdi v obýváku tapety podivných barev a vzorů a dětské pokojíky plné mončičáků, céček a stavebnice Merkur. Tak vypadala většina bytů v panelácích v 70. a 80. letech minulého století. Ačkoli se estetika těchto náročných let vrací do módy, ne všechny kousky je třeba obnovovat. Najdou se ale i tací nadšenci, kteří si plastové košíčky na pečivo, plastové hrnečky, nebo sifonovou láhev na výrobu sodovky s chutí pořídí. Na co dalšího můžeme vzpomínat?

Pohodlí až na posledním místě

Nejdříve je potřeba zdůraznit, že tak jak si byli lidé podobní v tom, co v těchto letech nosili na sobě, stejně tak se podobaly také jejich domácnosti. V obývacím pokoji jednu ze zdí pokrývala robustní dřevěná stěna se skříňkami a vitrínami, ve kterých byl vystaven porcelán a sklo. Stěny zdobily vlastnoručně tkané obrazy a drhané umění. Na podlaze zpravidla ležely koberce z umělých materiálů a na stěnách výrazně barevné a vzorované tapety. K posezení bylo možné pořídit si gauč a křesla, která obvykle chránily kousavé přehozy. Ozdobou interiéru pak byl lakovaný konferenční stolek. Nábytkové kousky té doby jsou typické svou výraznou barevností, převážně teplými barvami. Velké oblibě se těšila oranžová barva v kombinaci s okrovou a hnědou. Typické byly také tvarové experimenty s umělou hmotou. Elektronika v domácnostech byla nejčastěji značky Tesla, kuchyňské linky vyráběla Jitona Soběslav a nábytek pocházel z UP Rousínov, Hikoru Písek či Dřevotvaru z Jablonného nad Orlicí. Kuchyni vládla linka v červené, žluté nebo oranžové barvě. Mixovalo se v mixéru ETA a vařilo v Remosce. Dětské pokoje nebývaly nijak zvlášť kreativní. Většinou měly rodiny problém s místem, často se spalo na patrových palandách, které doplnil psací stolek, nechyběla skříň a pár poliček. Nijak zvlášť útulná nebývala také ložnice, která kromě svého prvotního účelu bývala také skladištěm všeho potřebného.