Přesně před dvaceti lety, dne 30. září 2006 v polské Varšavě, se Taťána Kuchařová stala historicky první Češkou, která vyhrála prestižní soutěž krásy Miss World. Bylo jí pouhých 18 let a v ten moment se jí zásadně změnil život. Exkluzivně pro Marianne.cz promluvila nejen o své kariéře a vnímání ženské krásy, ale také o životě pod drobnohledem.
Řešíte tlak, který na vaši osobu vyvíjejí média a veřejnost? Nebo už jste za ta léta nad věcí?
Co se týká bulvárních médií, to je kapitola sama o sobě. Jsou věci, které už jenom kvůli svému psychickému zdraví musíte hodit za hlavu a ignorovat. Ale někdy to nejde. I když to člověk nesleduje, a já to nesleduju, tak se vám to donese skrze někoho jiného. Samozřejmě je to někdy nepříjemné a málokdy pravdivé. Fakt, že je tady nějaký prostor, kde se tohle může odehrávat beztrestně, kdykoliv, jakkoliv, je prostě nefér.
Když se bavíme o sociálních sítích, tak navíc anonymně.
To je ta odvrácená část sociálních sítí, s tím se nedá nic dělat. S tím se musíte vyrovnat a myslím si, že tohle už mám dávno za sebou. Mě se to týkalo od těch 18 let, ale už jsem velká holka.
Miss World jste vyhrála před dvaceti lety, byla jste do světa šoubyznysu vržená velmi mladá. Když se podíváte zpátky, rozhodla byste se znovu do soutěže jít?
Určitě! Rozhodně toho nelituju, v žádném případě. Přineslo mi to mnohem víc dobrých věcí než těch špatných. Jsem na to hrdá, že můžu být součástí takové instituce a takového příběhu.
U Miss World jde o mnohem víc faktorů než jenom fyzickou krásu.
Které to vlastně jsou?
Osobnost, inteligence, sociální inteligence, vnitřní krása a zájmy, kterým se věnujete, které rozvíjíte. Je to komplexní.
Vnímáte svoje tělo nebo sebe jinak než před 20 lety?
Jistě, je to vývoj. Myslím si, že když je člověk mladý, teenager, vidí se hodně kritickým okem, až zbytečně moc kritickým, a s někým se srovnává. Vždycky je mi strašně nepříjemné, když vidím ty mladé kočky, kterým je dneska dvacet a snaží se vypadat jako nějaký rádoby ideál krásy, který ale nevypadá ani dobře, ani není správný a který zplošťuje výjimečnost tak, že pak všichni vypadají stejně. Jsou to takové zvláštní trendy, které ale zase odejdou. Měly by naopak stavět na své unikátnosti, výjimečnosti, na tom, že jsou jiné.
Taťána Kuchařová se na konci srpna stala vdanou paní, vzala si lékaře Ondřeje Havlíčka
Máte jednoznačně pravdu. Ale hodně lidí si možná pomyslí, že vám se to říká... Uklidněte je: Co vidíte ráno v zrcadle, když se na sebe podíváte?
Ježišmarja, nenalíčenou rozcuchanou Taťánu! Co bych viděla, prostě sebe. Mezi námi, já si nikdy krásná nepřipadala…
Ale je to oficiální… Co by vám tedy řeklo zrcadlo, kdo je nejkrásnější?
Takovým způsobem nepřemýšlím. Když ráno vstanu, tak mě zajímá, abych stihla všechno, co mám, abych byla všude včas, abych na nic nezapomněla. Mám svoje to-do listy, ale ve dvou telefonech a ještě na různých poznámkách a po papírkách v kabelce. Tohle jsou spíš moje myšlenky. Samozřejmě když někam jdu, tak se snažím, abych vypadala co nejlíp. Ale jde mi hlavně o to, aby mi bylo dobře a abych kolem sebe měla lidi, které mám ráda a kteří mají rádi mě, znají mě a podporují a nepotřebuji je o něčem přesvědčovat. Takový okruh lidí je moc důležitý. A samozřejmě rodina, ta je můj pevný pilíř.
.jpg)
