Od koupi zchátralého zámku v Kvaseticích je mnozí odrazovali. Po letech dřiny jej přetvořili na fungující hotel a vyhlášenou restauraci

Zámek Kvasetice dnes působí klidně a přirozeně, jako by jeho současná podoba vznikala postupně a bez velkých zásahů. Ve skutečnosti za ní stojí několik let intenzivní práce, která začala na jaře 2017. Tehdy majitelé vstoupili do objektu, který byl ve velmi špatném stavu. Místy se nedalo projít, prostory zavalené sutí, zarostlé nálety a pokryté vrstvami zetlelého materiálu. První rok proto nepatřil rekonstrukci v pravém slova smyslu, ale především vyklízení a postupnému odhalování samotné stavby. Odvezlo se přibližně 250 tatrovek suti a teprve poté začalo být jasné, jak dům vlastně funguje a co všechno bude potřeba zachránit.

Rekonstrukce od základů

Nejnáročnější část projektu nebyla o designu ani estetice, ale o samotné stabilitě budovy. „Nejtěžší technicky byla jednoznačně střecha. Trámy, vazníky, krovy, všechno bylo shnilé nebo spadlé, prakticky z ní nic nezbylo. To byl moment, kdy se člověk přestane bavit o „hezkých interiérech“ a řeší jen to, aby zámek vůbec stál a dal se zachránit,“ vzpomínají majitelé. Podobně komplikované byly i klenby v prostoru dnešní restaurace, které se částečně zřítily a musely se znovu staticky zajistit. Rekonstrukce navíc probíhala bez podrobné dokumentace, takže se majitelé často opírali spíše o zkušenost, logiku historických staveb a vlastní úsudek. Postup byl pomalý a systematický, jednotlivé kroky na sebe navazovaly a často bylo potřeba nejprve vyřešit technický problém, než se vůbec mohlo uvažovat o výsledné podobě interiéru.

Interiér s respektem k minulosti i současnosti

Při zařizování interiérů bylo důležité najít rovnováhu mezi historickým charakterem zámku a současnými nároky na komfort. „Já jsem původně designér, takže pro mě bylo přirozené vymýšlet, jak budou prostory působit, jaký budou mít charakter, světlo, atmosféru,“ vysvětluje Dana Krpálková, manažerka zámku a dodává: „Můj partner Lubomír Dvořák je naopak strojař a majitel firmy DVOŘÁK – svahové sekačky. Paradoxně pro něj byla rekonstrukce často „jednodušší“ než to, co přišlo potom, samotný provoz. My jsme se totiž po letech práce museli začít učit úplně novou disciplínu. Jak dělat hotel a restauraci tak, aby to bylo krásné, ale zároveň to fungovalo a prosperovalo.“ Cílem nebylo vytvořit historickou kulisu, ale prostředí, ve kterém se host bude cítit přirozeně a pohodlně. Interiéry proto nepůsobí muzeálně, ale zachovávají si autenticitu a klidný výraz. Řada prvků vznikala přímo na míru, například lustry v celém zámku si majitelé sami navrhli i vyrobili. Na ověsy po večerech ručně navlékly přes 40 000 skleněných korálků, rozet a dalších prvků. Ve vlastní výrobě vznikaly i kliky, kování a další detaily, které dotvářejí celek a dávají prostoru osobitý charakter.

Zámek získal nový život

Po dokončení hlavní části rekonstrukce přišla další fáze, která byla pro majitele novou zkušeností, samotný provoz. Naučit se vést hotel a restauraci tak, aby byly nejen esteticky promyšlené, ale také funkční a dlouhodobě udržitelné, znamenalo změnu perspektivy. První svatba se na zámku konala v roce 2022, oficiální otevření proběhlo v září 2023 a hotel začal fungovat o rok později. Prostor se tak postupně zaplnil životem a získal nový rytmus, který se stále vyvíjí. Součástí celého projektu je i obnova okolního parku a zahrady. „Důležité pro nás je i to, že současně obnovujeme park a jeho součástí je zámecká zahrada, kde s mým mužem pěstujeme zeleninu a ovoce pro naši restauraci. V tomhle ohledu jsme částečně soběstační. A máme už i několik ocenění; pro nás zatím nejvýznamnější je 1 čepice v Gault&Millau a zařazení do hotelového průvodce Gault&Millau – STAY&DINE."

Zdroj: Dana Krpálková, zamek-kvasetice.com