Chebské nádraží se vrací do 60. let. Architekti zachrání Dandův interiér a nahoře otevřou „maják nad Chebem“

Jsou nádraží, kterými jen proběhnete k vlaku. A pak jsou ta, která se stala součástí města stejně jako náměstí, kostel nebo radnice. Chebské nádraží patří spíš do druhé skupiny. Jeho vysoká věž uzavírá pohledovou osu vedoucí od historického centra a od roku 1962 připomíná dobu, kdy se nádražní budovy ještě navrhovaly jako sebevědomé veřejné stavby. Dnešní budova navíc vznikla za poměrně dramatických okolností. Původní chebské nádraží zničilo bombardování na konci druhé světové války a místo návratu k historické podobě dostalo město moderní stavbu. Projekt Josefa Dandy vznikal v letech 1956 až 1959, samotná výstavba potom probíhala mezi lety 1958 a 1962. Památkový katalog celý areál hodnotí jako významné urbanistické doplnění této části města.

Mohlo by se vám líbit

Měl neuvěřitelných 836 m², přesto se v něm špatně bydlelo. Podívejte se, co s obřím domem udělala rekonstrukce

Místo nové tváře dostane zpátky tu starou

U rekonstrukcí staveb ze druhé poloviny 20. století bývá lákavé interiér jednoduše „zmodernizovat“. Zakrýt staré povrchy, přidat nové materiály a historickou vrstvu připomenout několika detaily. V Chebu se vydali opačným směrem. Ateliér A8000 staví návrh na obnově původního architektonického výrazu a návratu řady historických prvků. Týká se to fasády, interiérů, barevnosti i výtvarných děl. Současné technologie samozřejmě přibudou, nemají však být tím prvním, čeho si člověk po vstupu do budovy všimne.

„Chebské nádraží má samo o sobě velmi silnou architekturu, proto jsme neměli potřebu ji přepisovat. Postupně jsme se naopak dostali k velmi citlivému přístupu – vrátit stavbě její původní kvality a naši současnou vrstvu do ní vložit jen velmi jemně. Chceme, aby po rekonstrukci byl stále na prvním místě čitelný Josef Danda, jen připravený na fungování nádraží v 21. století,“ říká Daniel Jeništa z ateliéru A8000. Nejlépe bude tento přístup vidět v odbavovací hale. Z prostoru mají zmizet nevhodné pozdější zásahy a vizuální smog. Obnoví se kamenné podlahy, keramické obklady i charakteristická barevnost. Nový podhled naváže na původní kombinaci modré a béžové a do interiéru se vrátí také mobiliář inspirovaný historickými lavicemi. Správa železnic počítá i s návratem historických hodin.

Vitráže, kosmos a sklo, které by dnes vznikalo jen těžko

Při pohledu na starší veřejné budovy někdy zapomínáme, kolik umění bývalo jejich přirozenou součástí. Chebské nádraží je toho dobrým příkladem. Nad hlavním vstupem se dochovala barevná vitráž Zdeňka J. Holuba s mírovým námětem, v hale jsou také dvě skleněné mozaiky Jaroslava Moravce věnované dobývání vesmíru. Jejich motivy dokonale vystihují atmosféru doby, která věřila v technický pokrok, kosmonautiku a budoucnost. Výtvarná díla zůstanou na svých místech a čeká je odborné restaurování. Stejný osud čeká skleněné stěny a další původní prvky. Obnovu mozaik, vitráží i skleněných stěn potvrzuje také Správa železnic. Pozornost si zaslouží zejména monumentální plochy z nepravidelně zvlněného lehaného skla.

Úplně nahoře vznikne „maják nad Chebem“

Jedno místo ale architekti přece jen promění výrazněji. Stačí se podívat nahoru. Sedmipodlažní věž je jedním z nejvýraznějších prvků celého nádraží, její nejvyšší patro však dosud veřejnosti prakticky nic nenabízelo. A8000 chce tento potenciál využít a otevřít vrchol budovy lidem. Dosud nepřístupné podlaží se promění v multifunkční prostor s bezrámovým prosklením a výhledem na historické centrum, kolejiště i krajinu kolem Chebu. Ateliér pro něj používá označení „Maják nad Chebem“. Samotný A8000 popisuje vyhlídku jako jeden z určujících motivů návrhu a způsob, jak posílit původní úlohu věže coby městské dominanty.

„Když jsme budovu poprvé procházeli, nejvyšší patro nás okamžitě zaujalo. Nádražní věž zakončuje osu vedoucí z historického centra, ale nahoře byl prostor, který tuto výjimečnou polohu prakticky nevyužíval. Začali jsme proto pracovat s představou jakéhosi majáku nad Chebem – místa, odkud se člověk může na město podívat úplně jinak,“ vysvětluje Pavel Kvintus z A8000. Konkrétní náplň prostoru se může v budoucnu měnit. Počítá se s možností výstav, menších kulturních akcí nebo třeba kavárenského provozu. Důležitější než přesná funkce je ale samotné otevření místa veřejnosti. Z technického podlaží, kam běžný cestující neměl důvod vstoupit, se může stát jeden z nejzajímavějších bodů celého nádraží.

Z čekárny zase místo, kde má smysl chvíli zůstat

Proměna se netýká jen velké haly a vyhlídky. Do budovy se mají vrátit funkce, které z ní udělají něco víc než průchod mezi městem a nástupištěm. Směrem k městu vzniknou nové obchodní jednotky a služby. Někdejší horní patro nádražní restaurace se promění ve víceúčelovou místnost propojenou pohledem s odbavovací halou. V bočních křídlech se počítá také s úpravou atrií, která přivedou více světla do pracovních částí budovy. S podobným principem má A8000 zkušenost i z rekonstrukce českobudějovického nádraží. Také tam studio pracovalo s odstraněním nevhodných zásahů, návratem k jednodušší barevnosti, restaurováním původních uměleckých děl a novými funkcemi, které nádraží lépe propojují s městem.

Staré nádraží, současné nároky

Citlivý návrat k šedesátým létům samozřejmě neznamená, že se má budova vrátit také k tehdejším technickým standardům. Rekonstrukce počítá s novým technickým vybavením, kancelářemi, obchody, toaletami i přehlednějším informačním systémem. V nejvyšším patře vznikne zmíněný multifunkční prostor s vyhlídkou. Součástí modernizace bude také snížení energetické náročnosti budovy, fotovoltaické panely na střeše a nové výtahy, díky kterým se lidé dostanou i do horních podlaží. Práce navazují na modernizaci kolejiště a nástupišť a během rekonstrukce má zůstat zachovaný přístup do podchodu i k vlakům. Zakázku získaly společnosti Berger Bohemia a Metrostav DIZ s nabídkovou cenou 428 milionů korun, což bylo podle Správy železnic o více než čtvrtinu méně než původně předpokládaných 590 milionů.

Mohlo by se vám líbit

Pět let zachraňovala dům v srdci Kutné Hory. „Největší radost mi dělají lidé,“ říká dnes Jana Zadák o svém hotelu, kde každý pokoj vypráví jiný příběh

Zdroj: autorský text, A8000, Správa železnic, Národní památkový ústav – Památkový katalog

Galerie: Chebské nádraží se vrací do 60. let. Architekti zachrání Dandův interiér a nahoře otevřou „maják nad Chebem“

4 fotky 5 fotek