Malíř ženského těla bere svou tvorbu jako veliký dar
Jeho malby vznikají spontánně a jedná se o téměř meditativní proces. Svými díly se snaží v ženách otvírat jejich přirozenou energii a vzdává hold jejich kráse. Seznamte s malířem Milanem Sodomou.
Jak jste se dostal k malbě?
Maloval a kreslil jsem už od mala. Vždy, když jsem měl volný čas, tak jsem něco kreslil. V pubertě komiksy a graffiti. Později v dospělosti jsem tento svůj talent využil v komerční sféře a živil se jako grafik a ilustrátor. Kolem třicítky ale nastal životní zlom a já si uvědomil, že chci tvořit svobodně, podle sebe. A tak jsem začal malovat.
Vždycky pro vás bylo estetické vyjádření důležité?
Ano! Já vnímám svět hlavně vizuálně. Například když jdu po ulici, mé oči skenují prostor a všímám si všech možných detailů, kompozic, tvarů, nápisů, stínů. Když jsem v hezkém prostředí, je mi hezky, cítím klid. A samozřejmě to platí i naopak. A stejné je to i v případě sebevyjádření. Také musím cítit, že to, co jsem vytvořil, pro mě estetické, krásné, láskyplné. Nechci malovat něco depresivního, temného. Chci vytvářet díla, ze kterých jde klid, láska, povzbuzení a jemnost.
Kde vznikl nápad zabývat se ve vaší tvorbě právě ženským tělem?
Nápad bych to nenazval. Slovo nápad mám spojeno s tím, že vzniká v hlavě. A to nebyl můj případ. Když jsem začínal volně tvořit, měl jsem velkou touhu, ale nevěděl jsem, jaké je moje téma, co mám malovat. A právě po několika neúspěšných pokusech přijít na to rozumem, jsem se rozhodl jednoduše důvěřovat svému srdci, svému podvědomí, své duši. Jednoduše jsem začal tvořit a bylo mi jedno, co vznikne. Nechal jsem ruce, ať si malují, co je baví. Po několika dnech jsem si uvědomil, že maluju pouze černou barvou a že na všech papírech jsou ženské figury. A tak jsem v tom pokračoval. Objevil jsem, že mě to baví víc a víc. Bylo to ohromně osvěžující a osvobozující, po všech těch letech, kdy jsem všechno dělal podle plánu. Od té doby pro mě bude vždy srdce před rozumem.
Jak vaše díla vznikají?
Spontánně, volně, bez plánů a předkreslování. Celý proces musí být co nejjednodušší. V podstatě to vypadá tak, že položím plátno na podlahu svého atelieru, do misky naleju tuš, vezmu molitanový váleček a můžu malovat. Je to pro mě magický až meditativní proces, dílo vzniká přede mnou a já se tvorby účastním tak napůl. Mám pocit jakoby si malba, sama říkala, jak chce vypadat. Zjistil jsem, že čím méně se do toho pletu, tím se mi výsledek líbí víc. Opět platí, čím víc nad tím přemýšlím, tím hůř to dopadne.
Kde berete svou inspiraci?
Inspiraci se snažím vyhýbat. Slovo inspirace znamená nádech. Je mi bližší opačný přístup. Dalo by se říct exspirace, tedy výdech. Baví mě, když nevím, co vznikne a jde to ze mě, je to výsledek experimentování, improvizování, hraní si, užívání si procesu tvoření. Miluju být kreativní a spontánní. Což jsou všechno kvality ženské energie. Dá se říct, že díky své tvorbě jsem pochopil sám sebe a uvědomil si, že jsem se narodil s rozvinutou ženskou stránkou. A začal to brát jako dar. Mám schopnost svými díly v ženách tuto jejich přirozenou energii otevírat.
Můžeme si vaše obrazy někde prohlédnout naživo?
Momentálně je to možné v mém atelieru na Praze 5 po předchozí domluvě. Rád se s lidmi setkávám a povídám si o umění u kávy. A to je na umění skvělé, pokud ho umělec dělá upřímně, jeho energie se do díla zapíše a dílo tuto energii vyzařuje a tím přitahuje stejně naladěné lidi.

Do jakého interiéru se podle vás hodí?
Určitě do jednoduchého, monochromatického a minimalistického interiéru. Já sám miluju právě takový interiérový design. Stejně jako v malbě mám rád, pokud v interiéru není nic navíc a zároveň v něm nic nechybí.
Malujete i konkrétní ženy?
Maluju spíš opak. Čím obecnější, tím lepší. Rád maluju něco jako esenci ženy, ženskou energii. Občas maluji i ženy na zakázku. Ale nikdy to není podle konkrétní fotky. Spíš se snažím danou ženu poznat a vcítit se do ní. A pak už nechám ruce spontánně tvořit.
Co se vám na ženském těle nejvíc líbí?
Tělo ženy nevnímám jen jako tělo. V dnešní době jsme zvyklý vnímat věci odděleně. Zvlášť tělo, zvlášť duši. Ale já to vnímám jako celek. Obě části se ovlivňují. Vnější krása je spojena s tou vnitřní. Kdybych měl mluvit přece jen pouze o fyzické stránce, musel bych říct, že se mi líbí všechno. Ženské tělo je pro mě vrchol krásy. Když se nad tím zamýšlím, je vlastně zbytečné, cokoliv tvořit, protože krásu ženy nejde nikdy překonat. V tomhle přírodu nikdy nedoženeme.
Autorovo dílo si můžete prohlédnout také na milansodoma.cz
Galerie: Galerie: Z díla Milana Sodomy
Marianne Talk s herečkou Evou Podzimkovou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Láska k historii proměnila obyčejný penzion v jedno z nejoriginálnějších míst nejen v Česku. Haraburdi dokazuje, že i staré věci mohou dostat druhý život

Koupací jezírko se stalo srdcem celé zahrady. Výsledkem je prostor s nádherným výhledem a minimem údržby

Čtyři děti, čtyři stejné pokoje a dům plný světla. Vila v Klánovicích vznikla hlavně pro rodinný život

Objevte kouzelný klenot schovaný v šumavských lesích. V Ramenai majitelé dokazují, že největším luxusem je dnes klid

David Pastrňák slaví narozeniny. Místo hokejového mistrovství se rozhodl pro čas s rodinou v luxusním domově v Bostonu. Výhled má opravdu královský

V Krči vznikla největší komunitní zahrada v Praze. Lidé tu pěstují zeleninu, posedí u ohně nebo navštíví koně

Z chátrající svobodárny z 60. let vytvořili architekti dokonalé bydlení. KOSMALT získal novou tvář a patří k nejzajímavějším rekonstrukcím na Slovensku

Spánek přímo nad hladinou rybníka. Plovoucí chatka Polyxena nabízí odpočinek, který dnes hledá skoro každý

Tři sta let historie a atmosféra Harryho Pottera. Tenhle dům je unikát a může být váš

Vánoční domov rodiny, která miluje tradiční Vánoce: ozdoby z dětství, nové radosti a vůně cukroví
Mohlo by se vám líbit

Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta












