Když se řekne rekonstrukce chalupy, většina z nás si představí bílé stěny, světlé dřevo a romantický venkovský styl. V podkroví této chalupy na Vysočině ale architektky z ateliéru Plus One Architects zvolily úplně jinou cestu. Nebály se tmavých barev, syrových materiálů ani tlumeného světla. Výsledkem je neobvyklý interiér, kam lidé rádi jezdí proto, aby na chvíli vypnuli a nechali za sebou ruch města.
Chalupa stojí na okraji pozemku v mírně zvlněné krajině Vysočiny. Od příjezdové cesty ji odděluje kamenná zeď a velká dřevěná vrata, za nimiž se otevírá výhled směrem k lesu. Klid okolní přírody byl jedním z hlavních důvodů, proč si ji majitelé, žijící v Praze, vybrali jako místo pro víkendy i delší pobyty s rodinou a přáteli. Rekonstrukce probíhala postupně. První etapa proměnila exteriér domu a první patro. Když přišla řada na podkroví, majitelé oslovili studio Plus One Architects. Zadání bylo jasné – vytvořit prostor, kde se bude dobře odpočívat, ale zároveň nabídne dostatek soukromí i pohodlí pro návštěvy.
Největším překvapením celého projektu je práce s tmavými odstíny. Zatímco většina rekonstrukcí podkroví sází na světlé barvy, tady převládají černá, antracitová a přírodní odstíny kamene i dřeva. V kombinaci s promyšleným osvětlením vytvářejí prostředí, které člověka přirozeně zklidňuje. „Úpravy podkroví nám umožnily osadit původní otvory v kamenné stěně novými okny a přivést denní světlo hluboko do dispozice. Světlo tak vstupuje do prostoru spíše nepřímo a podporuje klidnou atmosféru,“ vysvětluje architektka Kateřina Průchová. Okna navíc neslouží jen jako zdroj světla. Díky zvýšené podlaze jsou částečně zapuštěná pod úroveň podlahy a z interiéru zůstávají vidět hlavně jejich horní části. Doplňují je dřevěné okenice, pomocí nichž lze regulovat množství světla i kontakt s okolní krajinou.
Každá část podkroví má vlastní náladu
Podkroví nepůsobí jako jeden velký otevřený prostor. Architektky ho rozdělily podle způsobu využití i atmosféry. Nejintimnější část tvoří ložnice a šatna, kde tmavé tóny podporují pocit klidu a soukromí. Pokoje pro hosty naopak působí světleji a vzdušněji. Obě části propojuje centrální společenská místnost s barem, pohodlným sezením a pracovním koutem. Nechybí ani společná koupelna a toaleta, zatímco v létě zajišťují komfort klimatizační jednotky. V zimních měsících pomáhá udržet teplo nové těsnění oken a dveří i posuvná stěna oddělující schodiště od spodního podlaží.
Kámen a dřevo jako hlavní hrdinové interiéru
Na spodní patro podkroví navazuje jen několika materiály. Objevuje se tu masivní smrkové dřevo i původní kamenná zeď, která zůstala přiznanou součástí interiéru. Právě ona dodává prostoru autenticitu, kterou by nové obklady nikdy nenahradily. Výrazným prvkem se stala také černá masivní žula. Najdete ji v koupelně i na barovém pultu, který plynule přechází v pracovní desku a kopíruje zkosení střechy. Architektky věnovaly mimořádnou pozornost i detailům. Posuvné dveře u schodiště přesně opisují nepravidelnou linii kamenné stěny a televizor lze díky speciálnímu závěsnému systému natáčet podle potřeby. Velkou roli hraje osvětlení. Místo centrálních svítidel převládají lampy, nepřímé světlo a integrované LED pásky. Díky nim lze snadno měnit náladu celého podkroví podle denní doby nebo příležitosti.
Na projektu je sympatické ještě něco jiného. Nevznikl během několika měsíců ani pod tlakem rychlého dokončení. Majitelé od začátku věděli, že chtějí dům opravovat postupně a s rozmyslem.„Majitelé od začátku věděli, že nechtějí rekonstrukci uspěchat. Důležité pro ně bylo udělat ji promyšleně a kvalitně, i kdyby to mělo trvat déle,“ říká architektka Petra Ciencialová. Do stavebních prací se zapojili místní řemeslníci, kteří dobře znali nejen tradiční stavební postupy, ale často i samotný dům. Díky tomu se podařilo zachovat jeho charakter a zároveň citlivě doplnit současné prvky.
Zdroj: Autorský text, intererroku.cz, p1a.cz
Galerie: Tmavé stěny místo bílých. Rekonstruované podkroví staré chalupy na Vysočině ukazuje, že klid může mít i nečekanou podobu
