Fotograf Tomáš Třeštík proměnil svůj víkendový dům na Vyžlovce v osobitou galerii vzpomínek. Vedle ikonických designových kusů tu najdete fotografie jeho kolegů a další předměty vyvolávající vzpomínky. Minimalismus tu dostal šanci jen na pár dní.
Víkendový dům Tomáše Třeštíka není přehlídkou luxusu ani katalogového designu. Je to místo plné vzpomínek, umění a osobních příběhů. Fotograf do něj nechal nahlédnout v pořadu Vítejtemagazínu Lifee a ukázal, proč u něj doma vedle ikonického designu visí na stěně i půlka pouťové labutě nebo kus starého dřeva z původní chaty.
Na první pohled je jasné, že fotografie hrají v domě hlavní roli. Překvapivě ale nejde o autorovy vlastní snímky. Stěny zaplňují práce jeho přátel, kolegů i fotografických osobností, které obdivuje. „Nemám rád holé bílé zdi. Jsou tady dvě fotky, které jsem fotil já, ale spíš jsou odložené a je to výjimka. To, co tady visí, je sbírka fotek od kolegů fotografů. Jsou to fotky, na které se chci dívat. Své fotky si nevystavuju,“ říká Tomáš Třeštík. Výběr přitom neřídí žádná pravidla ani přesně daná koncepce. Obrazy čas od času přeskládá, některé přidá, jiné na chvíli schová. Rozhoduje hlavně intuice. Jedno místo má ale přece jen zvláštní význam. Patří fotografii, kterou dostal od svého profesora Pavla Diase během studií na FAMU. Zachycuje legendárního Josefa Koudelku z roku 1968 při fotografování sovětských tanků.„Mám je rád všechny. Ale tahle je přece jen výjimečná.“
Nejcennější dekorace často nemají žádnou praktickou funkci
Při procházce domem člověk narazí na předměty, o kterých byste si v běžném interiéru možná řekli, že působí zvláštně. U Tomáše Třeštíka ale dávají dokonalý smysl. Na zdi visí například půlka staré pouťové labutě. „Je to labuť z kolotočů, rozříznutá přesně v polovině. Dá se pověsit na stěnu jako police.“ Jen o pár kroků dál stojí kus starého oprýskaného dřeva. Na první pohled vypadá jako náhodně nalezený klacek, ve skutečnosti jde o poslední připomínku původní chaty, která na pozemku stála. „Dříve to byl nějaký podklop na pumpu. Je to jediná věc, která tady zůstala z původní chatičky. Válelo se to na zahradě a mně se líbilo, jak je opršené. O něj jsou opřené dva klacíky, které jsem si přinesl z procházky.“
Sen z New Yorku, který se nakonec splnil
V domě nechybí ani několik ikon světového designu. Nejde ale o sběratelskou vášeň ani snahu zapůsobit. Největší radost mu působí designové křeslo, které poprvé objevil během pobytu v New Yorku. „Byli jsme v roce 2000 u známé na Manhattanu a ona to křeslo měla. Sedl jsem si do něj a říkal jsem si: Tohle bych jednou chtěl mít doma. Pak jsem zjistil, kolik stojí, a bylo mi jasné, že se to asi nikdy nestane. Nakonec se to ale překvapivě povedlo.“ Stejný model dnes stojí nejen na Vyžlovce, ale i v jeho pražském bytě.
Minimalismus vydržel jen čtrnáct dní
Přestože je dům vzdušnější než jeho pražský byt, ani tady dlouho nevydržela prázdná místa. Původní plán byl jednoduchý – vytvořit klidný víkendový interiér s minimem dekorací. Realita je ale nakonec jiná.„Říkal jsem si, že Vyžlovka bude decentní a minimalistická. Ale trochu se mi to vymklo z rukou. Prostě to nevydržím. Bílé stěny je škoda nechat prázdné, když mám kolem sebe tolik krásných věcí. Asi čtrnáct dní tady visela jedna fotka támhle a druhá tady… a pak jsem sem namlátil ten zbytek.“
Dominantou společenské části je otevřený obytný prostor propojený s kuchyní. A hlavní roli hraje výhled do zeleně. „Nejvíc si cením výhledu na zahradu. To je pro mě úplně nejvíc.“ Velká okna propojují interiér s okolní přírodou a vpouštějí dovnitř dostatek světla. Fotografie na stěnách, designové solitéry i přírodní materiály díky tomu nepůsobí těžce ani přeplácaně. Atmosféru doplňuje plastika sochaře Zdeňka Hůly, kterou Tomáš Třeštík označuje za jednu ze svých nejoblíbenějších novějších akvizic. Pozornost si zaslouží také originální lustr, jehož podobu navrhl Tomáš sám. „Chtěl jsem zjemnit betonový strop. Svítí sice na pytel, ale je krásný.“
Doporučujeme
reklama
Praha je práce, Vyžlovka odpočinek
Rozdíl mezi oběma domovy popisuje velmi jednoduše. Praha představuje pracovní tempo, focení, školu dětí a každodenní povinnosti. Vyžlovka naopak nabízí úplně jiný rytmus. Známý fotograf sem nejezdí jen relaxovat. Tady se mu podle vlastních slov nejlépe přemýšlí a pracuje. Okolní zeleň, ticho a vzpomínky na dětství vytvářejí prostředí, ve kterém dokáže na několik dní zpomalit.
Zdroj: autorský text, lifee.cz
Galerie: Víkendový dům Tomáše Třeštíka: Bílé stěny u něj nemají šanci. Interiér zaplnily fotografie, design i půlka pouťové labutě
