Byla postavena v roce 1936 a manželé ji v neutěšeném stavu pořídili s plánem, že ji budou pronajímat. Nakonec do její opravy ale investovali tolik času a péče, že se do ní úplně zamilovali a rozhodli se, že se sem přestěhují natrvalo.
„Chaloupku jsme kupovali za účelem víkendového chalupaření. Hned jsme ji nepředělávali, ale postupně, kousek po kousku. Po pár měsících, jak jsme tu trávili čas, se nám čím dál hůř na konci víkendu odcházelo. A tehdy přišlo rozhodnutí, že se sem přestěhujeme natrvalo. Dnes zde žijeme přes 5 let a bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsme mohli učinit,“ vypráví Iveta Švaňová, jejíž chalupu najdeme v překrásném regiónu Kysúc, v severozápadní části Slovenska. „Nebyla zde koupelna ani WC, jak to ve starých chaloupkách bývá zvykem, pouze venku latrína a myli jsme se v “lavoru„. Mělo to sice své kouzlo, ale fungovat takto denně bylo nereálné. Po roce od koupě jsme začali rekonstrukci právě koupelnou. Při předělávání staré chalupy musíte být připraveni na všechno. A to platí dvojnásob u dřevěnice, tady nečekejte, že budete mít něco úplně rovného.“
„Představu, jak si chaloupku předěláme, jsme nějakou měli. Čerpali jsme hlavně z online zdrojů, často z různých časopisů. Realita je však úplně jiná, ale nakonec jsme s výsledkem spokojeni. Hlavní je, že se zde cítíme opravdu příjemně,“ vypráví Iveta Švaňová. „Věděli jsme od začátku, že zvenčí chceme zanechat ten typický styl dřevěnice. Uvnitř jsme useli řešit zateplení, stropy, podlahy. V podstatě všechno. Rekonstrukci jsme si realizovali převážně sami. Věci, které však vyžadovaly odborné zkušenosti, jsme přenechali odborníkům. V chaloupce byla původní kachlová kamna, která jsme chtěli zachovat, avšak vyžadovala odborné posouzení. Místního kamnář je prohlédl a nakonec rozhodl, že bude lepší postavit nová, a to hlavně z bezpečnostního hlediska. Od začátku jsme byli přesvědčeni, že kamna chceme mít a byla to nejlepší volba, jakou jsme mohli udělat.“ Kamna rodina využívá především v přechodném období. Na jaře a na podzim stačí přitápět jimi, zároveň v nich jde vařit, nebo na nich cokoli usušit. „Bydlení v takové chaloupce je jako v pohádce. To prostě musí člověk zažít. Denně děkuji, že jsme měli takovou možnost a štěstí. Jsme vlastně pořád na dovolené, absolutně nás to nikam odsud netáhne. Ještě nás čeká hodně práce, ale už nás to tak netlačí.“
